Tento článek poukazuje na jednoduchost měření a možnost ušetření peněz díky jednoduchému regulování průtoku vzduchu v potrubí. Díky finanční dostupnosti uvedených přístrojů je návratnost takové investice téměř okamžitá.
Například, když je vedle sebe několik automatických pájecích strojů na tištěné spoje. Pro správnou funkci stroje musí být v pájecí kabině teplota vzduchu devadesát stupňů celsia. Každý stroj má příkon 25 KWh. Umíte si představit úsporu při snížení odtahu na 50 %?
Pájecí prostor stroje musí být stále odsáván a vzduch je veden potrubím o průměru 200 mm do venkovního prostoru - hodnota objemového průtoku je 500 m3/h od jednoho stroje. Podmínkou je, že odtah musí být dostatečný. Pokud bude odtah nedostatečný tak se stroj zastaví. Strojů je několik vedle sebe.
Majitele napadlo věnovat pozornost regulaci průtoku odváděného vzduchu a pro tento případ si zakoupil a použil přístroj pro měření diferenčního tlaku Testo 512 a pitotovou trubici.
Jednoduché změření rychlosti proudění vzduchu v potrubí a nastavení odtahu na poloviční hodnotu, která stále vyhovuje technologii pájení, představuje úsporu mnoha kWh denně. Přesnou hodnotu zatím nevíme, ale při provozu 16 hodin denně a úspoře několika kWh bude výsledná úspora celkem významná.
Co na tomto příkladu lze ukázat je fakt, jak jednoduché a finančně nenáročné je přeměření parametrů vzduchotechniky ve srovnání s úsporami po zaregulování soustavy, které jsou vždy měřitelné.
K takovému měření nám perfektně slouží například již zmíněný přístroj z řady Compact Class Testo 512 s pitotovou trubicí. Další možností je přístroj t400, na který můžeme napojit více druhů sond. Oba přístroje mají snadné ovládání a také přehledné reporty z měření.
Nemalé úspory jsou možné také při správném nastavení přívodu vzduchu do místnosti. Jako indikátor pro regulaci přívodu a odvodu vzduchu se používá hodnota CO2 nebo teplota. Přitom se musí brát v úvahu i rychlost vzniklého proudění vzduchu v místnosti, takzvané turbulentní proudění.
Jako příklad z praxe je možno uvést řešení nastavení objemu přiváděného vzduchu ve větších místnostech jako jsou přednáškové auly nebo společné kancelářské prostory.
U auly mohou velké dýzy způsobit značné turbulentní proudění, které je potom v prvních řadách sedadel nepříjemné a v zadních řadách není znatelné. Pokud je zde nastavena stálá velikost přívodu vzduchu a není nastavována regulace podle potřeb - na základě používání indikátorů teploty a CO2 - je takový provoz značně nehospodárný.
Další problém nastane při přechodu z ohřevu vzduchu na chlazení. Chladný vzduch se chová jinak a tak je nutno při nastavení vzduchotechniky brát v úvahu i tyto faktory a případně změnit také nastavení koncových prvků. Z toho vyplývá, že je potřeba věnovat pravidelnou pozornost stavu proudění vzduchu v místnosti, tak jak doporučuje i norma ČSN.
V podobných případech je nutno použít turbulentní sondy, sondy CO2 a teploty a některou ze sond pro určení objemového průtoku vzduchu.
To vše bylo měřeno s již zmíněným přístrojem Testo 400, který umožňuje připojení všech těchto sond a který vytvoří i příslušné reporty. V případě potřeby – pokud jsou stížnosti na průvan nebo teplotu – má tento přístroj i program s výstupem v podobě podrobného reportu na hodnocení pohody prostředí. Sestava čidel potřebná pro měření pohody prostředí je na obrázku 3.
Otázka měření pohody prostředí nebo jen některých veličin z tohoto tématu je velice široká a opírá se o normu, která určuje maximální hodnoty teplot a proudění vzduchu.
Více informací na www.testo.cz
