A-Z ELEKTRO květen / červen 2023

IoT květen/červen 2023 | A-Z ELEKTRO | 25 malware nebo hackerské útoky, mohou být připojená zařízení použita jako vstupní bod pro útočníky, kteří mohou napadnout další části sítě. Nicméně nejde jen o externí útočníky. Zákazníci mohou sdílet mnoho osobních údajů, aniž by si plně uvědomovali důsledky takového jednání. Poskytovatelé řešení pak tyto údaje mohou shromažďovat bez toho, aniž by poskytly jejich dostatečnou ochranu a transparentně vysvětlili, kdo k nim má přístup a jak budou použity. Za druhé, protože mnoho těchto zařízení shromažďuje data, která jsou následně sdílena mezi různými systémy IoT, je důležité zajistit, aby tato data byla přesná a spolehlivá, jinak by mohla ohrozit fungování těchto zařízení v závislosti na jejich použití. A za třetí, pokud je připojeno více zařízení IoT bez dobré centralizované koordinace, může dojít k neefektivitě v důsledku nekonzistence nebo špatné komunikace mezi zařízeními. Problémy se zabezpečením Vzhledem k tomu, že dnes už máme zkušenosti s tím, že téměř každé zařízení je napadnutelné, je třeba se zabývat otázkami bezpečnosti. Propojení všech zařízení na světě představuje zcela nová bezpečnostní rizika. Jsme připraveni důvěřovat rozsáhlé síti integrovaných elektronických zařízení? Společnost IoT Analytics předpokládá, že v roce 2023 vzroste počet zařízení internetu věcí o 18 % na 14,4 miliardy a do roku 2025 by se mohl zvýšit na 27 miliard připojených zařízení internetu věcí. Jedním z trendů, který v roce 2023 umožní tento růst, je častější nahrazování bezdrátových sítí 2G/3G sítěmi 4G/5G. Čím více zařízení propojíme a zapojíme do sítě, tím více potenciálních dveří a oken mohou útočníci využít, aby se dostali dovnitř a získali přístup k datům. Přichází změna… Zařízení IoT – od chytrých přenosných zařízení přes domácí spotřebiče, automobily, zabezpečovací systémy v budovách až po průmyslové stroje – se často ukazují jako strašák pro ty, kdo jsou zodpovědní za kybernetickou bezpečnost. Vzhledem k tomu, že se často nepoužívají k přímému ukládání citlivých údajů, výrobci se ne vždy zaměřovali na jejich zabezpečení pomocí běžných bezpečnostních záplat a aktualizací. V roce 2023 by však měla po celém světě vstoupit v platnost řada vládních iniciativ, jejichž cílem je zvýšit bezpečnost připojených zařízení, jakož i cloudových systémů a sítí, které je všechny propojují. Mezi ně patří i systém zařízeních IoT, který má spotřebitelům poskytnout informace o možných bezpečnostních hrozbách, jež představují zařízení, která si přinášejí do svých domovů. Akt o kybernetické odolnosti Evropská komise předložila návrh Aktu o kybernetické odolnosti, který momentálně čeká na konečné schválení Evropskou radou a Parlamentem. V návaznosti na veřejné konzultace ukončené v květnu 2021 pokračuje Akt o kybernetické odolnosti v realizaci digitální transformace EU do roku 2030. Návrh zákona zavádí pravidla kybernetické bezpečnosti pro výrobce a vývojáře digitálních produktů IoT. Vychází ze zásady „security-by-design“, jejímž cílem je zajistit, aby výrobci digitálních zařízení odpovídali za bezpečnost již ve fázi návrhu a konstrukce. A poté po celou dobu životního cyklu prodávaných výrobků. Zákon by vyplnil mezery v právní úpravě týkající se softwarových a hardwarových produktů IoT, které v digitální oblasti dosud nejsou regulovány. Harmonizoval by tak příslušný rámec norem a zvýšil právní jistotu pro účastníky jednotného trhu. Tento převratný krok by do oblasti IoT vnesl globální legislativní prostředí. Koncept „chytrých měst“ Propojením miliard zařízení dokázal IoT městům analyzovat obrovské objemy dat s cílem optimalizovat plánování města, dopravu, zdravotní péči, ochranu životního prostředí a další. Díky aplikaci AI a ML mohou chytrá města využívat data získaná z těchto zdrojů ke zvýšení efektivity správy infrastruktury a poskytování lepších služeb obyvatelům. „Konkrétním příkladem jsou třeba inteligentní pouliční osvětlení, které se ztlumí, když je na ulicích méně lidí, případně inteligentní systémy odpadového hospodářství, které mohou sledovat odpadky a kontejnery pro efektivní optimalizaci tras. Smyslem je, aby technologie chytrých měst usnadňovaly zlepšení kvality života poskytováním chytřejších řešení, která šetří energie, čas i peníze,“ říká Jana Večerková. Jaká je budoucnost IoT? Internet věcí už s námi koexistuje. A umožňuje, aby se fyzický svět setkával se světem digitálním a vzájemně spolupracoval. V příštích několika letech budeme propojeni způsoby, které jsou dnes považovány za nemožné. Vzhledem k tomu, že IoT rok od roku exponenciálně roste, společnosti využívají obrovské obchodní a technologické hodnoty, které může nabídnout. Díky přístupu k levným senzorům s nízkou spotřebou energie, novým úrovním konektivity, platformám cloud computingu, strojovému učení (ML) a analytice se již nyní spojují nejmodernější technologie v něco nového a fascinujícího. Je jisté, že IoT se bude rozvíjet, a že technologové udělají dobře, když budou držet krok s dobou. Uvidíme však, jak rychle a jak dlouho bude tento růst pokračovat. Možná je to jen tím, že IoT je stále jako spící obr, který pohne světem, až se probudí. „Propojením různých strojů, systémů a digitálních zařízení získávají podniky přehled o tom, jak efektivně fungují a jak rychle odhalit potenciální problémy i příležitosti ke zlepšení.“ Jana Večerková, ředitelka Coding Bootcamp Praha

RkJQdWJsaXNoZXIy Mjk3NzY=