MĚŘICÍ PŘÍSTROJE listopad/prosinec 2022 | A-Z ELEKTRO | 59 Testo, s. r. o. Jinonická 80 158 00 Praha 5 Tel.: +420 222 266 700 Fax: +420 222 266 748 E-mail: info@testo.cz www.testo.cz Více informací získáte na www.testo.cz Důležité je vědět jaký výkon má ventilátor a na jakém výkonu pracuje v danou chvíli a jaké jsou možnosti zvýšení tlakových poměrů vzhledem k rozvodu potrubí a jaká jsou maxima výkonu ventilátoru. Nejdříve provedeme měření na vstupu a to pomocí anemometru nebo měřicího stanu. Zkontrolujeme ventilátor, jeho chod a čistotu lopatek, zda j je omezen výkon na menší otáčky nebo například zda nedochází k prokluzu řemenice. Potom pokračujeme v kontrole kompaktnosti potrubního rozvodu. Kontrolujeme kvalitu potrubí, hledáme, kde dochází ke ztrátám, prohlédneme filtry a výměníky a kontrolujeme zanesení potrubí. Jedná o hodně proměnných a k tomu se ještě přidávají netěsnosti v zařízeních a v potrubí. Zařízení mají netěsnosti vyplývající z třídy těsnosti VZT zařízení, se kterými se musí počítat při návrzích. Stává se, že se potrubí někde trochu otevře (s tím se v projektu nepočítá) – vznikne otvor, kudy proudí vzduch ven a to může být příčinou problému. Příkladem povolené netěsnosti může být filtrační rám. Vzduch projde nejenom filtrem, ale i kolem filtračního rámu – to je povoleno do hodnoty až 5 %. Vzduch unikající z rozvodu je slyšitelný pouze za dodržení určitého poměru rychlosti a průřezu. Většinou se však jedná o spoustu menších úniků, které nejsou slyšitelné. Většinou se projektuje průtok vzduchu s nižšími rychlostmi, proto často i menší otvory v potrubí na sebe neupozorní zvukem vzduchu, ale musíme je najít očima nebo hmatem. Na takový únik nás může upozornit právě kontrolní měření tlakových ztrát na potrubí. Měření diferenciálního tlaku a rychlosti proudění je možné i s malým kapesním přístrojem, který lze připojit pomocí Bluetooth k telefonu a díky tomu můžete zobrazit grafy a tabulku měřených hodnot v hezkém formátu reportu. Nebo se nabízí možnost použít multifunkční přístroje. Ty potom dávají možnost měřit najednou více veličin více sondami a mají i další výhody. Zanesení potrubí, vlhkost v potrubí a usazování nečistot Vzduch s rychlostí proudění vyšší než 4 m/s se stává agresivnější – to také znamená, že ve vyšších rychlostech strhává kapky zkondenzované vody například na výměníku tepla a dojde k tomu, že stěny potrubí jsou vlhké. Většinou se proto projektuje vzduchotechnika s nižšími rychlostmi proudění vzduchu. Otázkou je, kde se tedy bere vlhkost nebo i viditelné kapky na stěnách potrubí? Je to vlivem kondenzace kapek na potrubí díky rozdílným teplotám vně a uvnitř potrubí. Na takový povrch se potom chytá prach a časem v takovém úseku potrubí vypadá jako by bylo chlupaté. Takový povrch potrubí způsobuje tlakovou ztrátu, změní se zásadně i tlakové poměry v potrubí a změní se rychlost proudění vzduchu. Vznikne tím potřeba většího tlaku a výkonu ventilátoru. Nízkotlaké ventilátory, které se dnes většinou používají, pak i na maximu svého výkonu nemohou v takovém potrubí dopravit požadované množství vzduchu. Díky zanesení stěn prachem a nečistotami se zmenší průřez potrubí. Potrubí rozměru 0‚5×0‚5 m se zmenší díky tomuto zanesení může zmenšit až na rozměr 0‚4×0‚4 m. Tato změna průřezu významně změní tlakové poměry v potrubí, do místnosti pak není dodáván dostatečný objem vzduchu. Zanesené, dalo by se říct chlupaté potrubí se čistí například tryskáním suchým ledem nebo mechanicky, robotem, který se pošle do potrubí. Robot se přisaje na stěnu potrubí a vyčistí nánosy. Kontrola potrubí, čištění potrubí, měření tlakové ztráty Rychlost proudění vzduchu a pokles tlaku na měřeném úseku potrubí se měří pitotovou trubicí Některá vzduchotechnická potrubí jsou dlouhá a tak než uděláme do potrubí zásah a nakoukneme dovnitř, zjistíme tlakové ztráty na úseku potrubí a vyhodnotíme, zda je nutno kontrolovat potrubí zevnitř. To vše děláme v návaznosti na kontrolu stavu filtrů a potrubí. Rychlost proudění v potrubí a tedy tlakovou ztrátu měříme Pitotovou trubicí na úseku dlouhém na příklad 1 metr v místě vhodném k měření, tj. v místě, kde je laminární proudění. Po 20 cm vyvrtáme do potrubí otvory a měříme rychlosti vzduchu a množství dopravovaného vzduchu v 6 měřících bodech podél potrubí. Pokud je rozdíl naměřených hodnot velký měříme dále po 5 cm podél potrubí. Norma udává, že pro přesnější měření je možno udělat 15 míst měření a pro velmi podrobnou analýzu 30 míst měření Tlakovou ztrátu změříme jednoduše s měřícím přístrojem s připojenou pitotovou trubicí.
RkJQdWJsaXNoZXIy Mjk3NzY=