A-Z ELEKTRO březen / duben 2021

březen/duben 2021 | A-Z ELEKTRO | 45 SYSTÉMOVÉ ELEKTROINSTALACE Zatížení sběrnice Minimum: 0‚2% Maximum: 2‚3% Průměr: 0‚2% V uvedeném příkladu je vidět, že ma- ximální zatížení je v běžném provozu dokonce více než desetkrát vyšší, než je průměrná zátěž. Ovšem uvedená čísla jsou velmi nízká (zdaleka nedosahují 50 %), takže v dané instalaci není po- třebné dělat žádné úpravy. Avšak zcela jiná situace může nastat právě na hlavní nebo páteřní linii, kde často dochází k potřebě přenosu nad- měrně vysokého počtu telegramů. V ta- kovémto případě je nezbytné páteřní linii KNX nahradit linií IP, což znamená výrazné zvýšení přenosové rychlosti, a tedy i průchodnosti. Ve výsledku je potřebné nahradit stávající KNX liniové spojky za KNX/IP routery k přímému propojení s novou – IP páteřní linií. Zakoupili jsme licenci softwaru ETS5 Professional. Doposud jsme využívali software ETS3. Nainstalujeme-li ETS5, nepřijdeme o projekty z ETS3? A bude možné současně provozovat oba tyto softwary? V každém případě je vhodné záloho- vat všechny projekty ještě před novou instalací – ovšem ze zkušeností víme, že nehrozí poškození souborů spojených s ETS3 při instalaci ETS5. V jednom PC je možné mít vedle sebe nainstalovány softwary ETS3, ETS4 i ETS5, přičemž se vzájemně nemohou ovlivňovat. Ovšem vždy je možné projekt (nebo také aplikační software KNX přístroje) exportovat z nižší verze soft- waru a následně importovat do verze vyšší. Opačný postup ale možný není. Lze softwarem ETS načíst informace z přístrojů v KNX instalaci? Jedním z diagnostických nástrojů softwaru ETS je „Informace o přístroji“. Po dotazu, jaký přístroj je na zvolené individuální adrese, obdržíme pouze některé z informací uložených v paměti daného přístroje: — název přístroje, jeho výrobce, individuální adresa, — čísla komunikačních (skupinových) objektů a k nim přiřazené skupinové adresy. Tato data lze vytisknout, ale není možné je přímo vložit např. do nově vytvářeného ETS projektu, což by mohl být případ starší KNX instalace, k níž investor nemá projektová data. Při- tom je potřebné v instalaci uskutečnit nějaké změny. Proto je nutné nejdříve znovu v ETS vypracovat celý projekt a te- prve následně uskutečnit požadované změny. Zmíněné údaje, které jsme uvedeným diagnostickým postupem získali, do- volí velice pracné zhotovení projektu, přičemž z pamětí přístrojů jsme nezís- kali v nich uložené nastavení parametrů. Pokud bychom potřebovali načíst nám neznámou KNX systémovou instalaci, je výhodné zakoupit licenci na přídavný software ETS App „Rekon- strukce“. Jeho využitím lze vytvořit nový projekt obsahující následující infor- mace uspořádané do: — topologického okna se základními údaji o přístrojích (název přístroje, výrobce, individuální adresa, čísla komunikačních objektů s přiřaze- nými skupinovými adresami, včetně nastavení parametrů), — okna skupinových adres (včetně při- řazení ke komunikačním objektům), — přístrojového okna s přehledem všech přístrojů. V žádném případě se nezobrazí údaje, které sice originální (ztracený) ETS projekt obsahoval, ale které nejsou ukládány do pamětí přístrojů. Jsou to samozřejmě velice důležité infor- mace, jakými jsou názvy skupinových adres, přídavné popisy jednotlivých přístrojů, poznámky k instalaci atd. Nemůže se vytvořit ani okno prostoro- vého členění, protože i tyto údaje jsou pouze součástí původního projektu. Nezobrazí se ani údaje k přístrojům, k jejichž programování byl použit přídavný (plug-in) software. Přesto dojde k výrazné úspoře času nezbytného k vytvoření obnovovaného projektu. Praktické poznatky ukazují na mnohadenní úsporu času při obnově ETS projektu. Je možné využití optického rozhraní LL/S1.1 namísto liniové spojky? Optické rozhraní (obr. 4) nelze vyu- žít ke stejnému účelu jako liniovou spojku. Tento přístroj sice zabezpečuje galvanické oddělení dvou částí KNX instalace, ale slouží k propojení dvou Obr. 2: Záznam telegramů v ETS Obr. 3: Statistické údaje o provozu na sběrnici

RkJQdWJsaXNoZXIy Mjk3NzY=