A-Z ELEKTRO leden / únor 2020

42 | A-Z ELEKTRO | leden/únor 2020 SYSTÉMOVÉ ELEKTROINSTALACE Ing. Josef Kunc Manuální ovládání KNX akčních členů N ěkteří lidé se domnívají, že hlavním důvodem pro používání KNX systémových (inteligent- ních) instalací je dosažení vysokého komfortu – pohodlí při ovládání všech funkcí v objektu. Ale ne vždy si uvě- domují hlavní výhodu KNX systému – dosažení vysoké energetické efektivity, tedy skutečně velmi výrazného snížení spotřeby energie, ve srovnání s klasic- kým řešením. A jak se dosahuje těchto energetických úspor? Důsledným využí- váním běžných principů měření a regu- lace pro automatizaci provozu funkcí v budově, kdy energie je využívána vždy jen tehdy, tam a v takovém množství, kdy, kde a kolik je jí zapotřebí. Vysoký komfort je potom pouhým důsledkem správného hospodaření s energií. K dosažení výborné energetické efektivity, a tedy i komfortu je nezbytné použití programovatelných přístrojů za- členěných do všech regulačních smyček tvořících celou systémovou instalaci. Během montáže KNX instalace je možné postupovat dvěma způsoby. Prvním z nich je zapojení ještě nena- programovaných KNX přístrojů jak do rozvaděčů, tak i na ovládací a měřicí místa v celé budově, v souladu s pro- jektem. Ve velmi rozsáhlých stavbách je však často využíván druhý montážní postup, podle něhož se zapojují již předem naprogramované KNX přístroje. V tomto případě je nezbytné mít doko- nale zpracovanou projektovou doku- mentaci a současně správně popsané přístroje, na nichž musí být uvedena alespoň jejich individuální (fyzická, přístrojová) adresa, aby bylo možné ukládat je na správná místa. Namísto neprofesionálního popi- sování přístrojů fixkami je výhodné použít samolepicí štítky s tištěnými popisy obsahujícími nejen individu- ální adresy, ale také jejich prostorové umístění v souladu s projektem, název a případně i účel přístroje. Na štítku může být viditelné i logo dodavatelské (montážní a projekční) firmy. Štítky lze snadno vytisknout z finální podoby softwarového projektu instalace v ETS, s využitím doplňkového softwaru „ETS App Štítky“. Např. přístroj s individu- ální adresou 1.2.4 na obr. 1 je 2násobné tlačítkové rozhraní určené pro spínání svítidel od vchodu strojovny vzducho- techniky (místnost 703) v 7. poschodí budovy ED1. Co nejpodrobněji připravené po- pisy přístrojů výrazně snižují riziko nesprávného umístění předem na- programovaných přístrojů. Na obr. 2 je zobrazení údajů o KNX přístroji, jak se vytváří v ETS. Údaje o přístroji se automaticky zapisují po jeho vložení do projektu, podobně je tomu i s přiřa- zením individuální adresy. Dobrý popis ovšem vyžaduje, aby přístroj byl vložen do projektem předem určené prostorové jednotky (v tomto případě do haly). Pro upřesnění použití přístroje je nutné doplnit popis, tedy úkol přístroje v instalaci. V každém případě tento popis usnad- ňuje identifikaci všech přístrojů v hoto- vých instalacích při jejich vyhledávání. Pohled na malý rozvaděč s KNX přístroji s nalepenými štítky je na obr. 3. Akční členy, především pro montáž do rozvaděčů, jsou svými výrobci stále častěji vybavovány možností ručního ovládání a také indikací provozního stavu. To je velice výhodné při montáži ještě nenaprogramovaných akčních členů, kdy montér si na stavbě může ověřit správnost elektrického zapojení manuálním spínáním daných okruhů osvětlení, ventilace apod. U spínacích akčních členů se nejdříve vytvářelo manuální ovládání přímou mechanickou vazbou na relé na vý- stupech jednotlivých kanálů (obr. 4), kdy tato vazba současně umožňuje jak signalizaci provozního stavu, tak i mechanicky ovládané spínání. Nespor- nou výhodou této koncepce je možnost ověření činnosti ovládacích obvodů bez nutnosti připojení sběrnicového napájení – postačí mít v činnosti pouze silové napájení. Montér pro ověření správnosti zapojení spínaného okruhu jednoduše, např. šroubovákem, posune páčku ovládající a signalizující pro- vozní stav do požadované polohy. Toho se využívá často pro spínání již dokončených okruhů osvětlení na stavbách v době před naprogra- mováním celé instalace. Anebo také při vyhledávání chyb vzniklých bě- hem programování instalace – může se stát, že po stisku ovládacího tlačítka nespíná akční člen. Potom přijde na řadu nejjednodušší krok – manuální ověření činnosti příslušného spínaného kanálu. Ovšem, pokud je silový obvod v pořádku, je nutné prověřit odesílání a příjem telegramů, případně i další diagnostické postupy zakomponované do softwaru ETS. Nejen spínací, ale také stmívací akční členy pro řízení zářivkových okruhů se světelnými zdroji vybave- nými stmívatelnými předřadníky 1–10 V, jsou opatřeny možností manuálního ovládání (obr. 5). Avšak v tomto případě pouze pro spínací funkci, nikoli pro řízení stmívání. To znamená, že manu- álně je možné ověřit správnost zapojení jednotlivých světelných okruhů jejich spínáním, činnost regulace intenzity osvětlení ale až po připojení KNX sběr- nice a po naprogramování přístrojů. Jiná možnost, jak realizovat ma- nuální ovládání, je nepřímé ovládání jednotlivých kanálů tlačítky a indikace provozních stavů LED kontrolkami zabudovanými do čelních krytů akčních členů, jak je znázorněno na obr. 6. Takovéto manuální ovládání je však již na jiném principu – není zde přímá me- chanická vazba na výstupní relé. Proto Obr. 1: Možný vzhled samolepicích štítků Obr. 2: Příklad popisu přístroje v ETS