A-Z ELEKTRO leden / únor 2019

leden/únor 2019 | A-Z ELEKTRO | 53 SYSTÉMOVÉ ELEKTROINSTALACE systémovou instalaci KNX pořídíme již za přibližně srovnatelné nebo dokonce i nižší finanční prostředky než instalaci klasickou s obdobnou funkcionalitou. Ve velkých objektech pak již jedno­ značně docházíme k nižší finanční náročnosti. Přitom KNX instalace vždy nabízí výrazně vyšší komfort, a jedno­ dušší ovládání všech funkcí. Jak je možné, že dosáhneme takových úspor provozních nákladů? V klasické instalaci jsou specializované, vzájemně nespolupracující jednodušší i složitější řídicí systémy, určené vždy pro řízení jen jednoho oboru funkcí (např. řízení provozu žaluzií). Tyto dílčí systémy mnohdy nedovedou vzájemně spolu­ pracovat buďto vůbec anebo jen při ne­ úměrném zvýšení pořizovacích nákladů, jak je znázorněno na obr. 1. Proto nutně musíme narazit na strop možností dílčích systémů jak v oblasti kom­ fortu (nemožnost společného ovládání různých funkcí, roztříštěnost designů ovládacích prvků, složité ovládání), tak i v oblasti úspor provozních nákladů. Kromě toho bývá nezbytné náročně pro­ pojovat jednotlivé komponenty. Z toho vyplývá vysoká montážní pracnost, malá nebo žádná možnost snadných pozděj­ ších změn a doplňování o nové funkce. Systémová instalace se sběrnicovou komunikací mezi všemi jejími prvky a dílčími systémy se vyznačuje nejen jednoduchým zapojením umožňujícím až 40 % úsporu propojovacích vodičů, ale především možností vytváření libovolných, softwarově zajišťovaných vzájemných vazeb mezi všemi funkcemi a také s možností snadných dodateč­ ných změn, včetně doplňování nových funkcí (obr. 2). Investor zde tedy stojí před dilema­ tem: které přístroje a systémy využít ve svém objektu? Pro správné vyřešení tohoto problému by se měl zajímat především o to, zda přístroje a dílčí systémy různých výrobců jsou schopny vzájemně spolupracovat a tím přiná­ šet nejen dodatečné úspory energie, a zda mu umožní také vysoký komfort a jednoduchost při ovládání instalace. To znamená potřebu zjištění, jsou-li jejich řídicí jednotky vybaveny možností komunikace s některým z otevřených systémů, mezi nimiž můžeme na prv­ ním místě zmínit celosvětově nejrozší­ řenější, a navíc jediný normalizovaný systém, tedy systém KNX. Jak postupovat při realizaci KNX systémové instalace Pro co nejvyšší stupeň zjednodušení silové elektrické instalace je důležité maximálně decentralizovat rozvaděče v objektu. Každý samostatně ovládaný elektrický předmět je svým silovým pří­ vodem připojen samostatným kabelem k příslušnému akčnímu členu v roz­ vaděči. Při decentralizaci rozvaděčů je však potřebné přihlédnout k cen­ tralizaci funkcí do jednotlivých KNX přístrojů. Vždyť např. jednonásobný spí­ nací akční člen bude i několikanásobně dražší než cenový podíl jednoho kanálu vícenásobného spínacího akčního členu. Je proto důležité soustředit do každého z podružných rozvaděčů vyšší počty funkcí řízených shodným, nebo podob­ ným způsobem. U zmíněných akčních členů lze individuálně nastavit spínací režim každého z kanálů, nezávisle na nastavení ostatních kanálů. Podobně je tomu u ovládacích přístrojů. Jeden několikanásobný tlačítkový ovladač může být navíc kombinovaný s prostorovým termosta­ tem, se snímačem pohybu apod. Každé z tlačítek lze naprogramovat pro ovlá­ dání jiné funkce, nezávisle na parame­ trickém nastavení ostatních tlačítek. Anebo snímač přítomnosti obsahuje i prostorový termostat pro řízení vytá­ pění a klimatizace. Běžné jsou i vzdálené přístupy. Kaž­ dou z funkcí lze kontrolovat a ovládat např. mobilním telefonem. Důležité je využití spolupráce se spe­ cializovanými sběrnicovými systémy. Stále častěji je využívána možnost ovládání osvětlení ovládacími prvky připojenými ke sběrnici KNX, přičemž svítidla jsou prostřednictvím svých elektronických předřadníků připojena ke sběrnici DALI (obr. 3). Takto není nutné v jedné instalaci používat např. i několik různých stmívacích akčních členů, v závislosti na typech světelných zdrojů. Svítidla jsou totiž na základě požadavku uvedeném v projektu vždy vybavena správnými DALI předřadníky určenými k použitému typu a velikosti světelného zdroje. Všechna svítidla lze nejen spínat, ale podle potřeby i stmí­ vat, zařazovat do scén i centrálních funkcí. Další výhodou spolupráce těchto dvou sběrnic je výrazné zjednodušení silových rozvodů. Není nutné vést ke každému svítidlu nezávislé silové přívody od spínacích či stmívacích akč­ ních členů, postačí vždy jeden společný přívod pro skupinu svítidel zapojených do společně jištěného obvodu. Podobně lze zjednodušit silové přívody k pohonům žaluzií, markýz, elektricky ovládaných oken, vrat apod. Zde postačí zajistit spolupráci ovláda­ cích prvků na KNX sběrnici se sběrnicí SMI (Standard motor interface), jak je znázorněno na obr. 4. Využití pohonů SMI navíc umožňuje předávat na KNX sběrnici informace o skutečné aktuální poloze ovládaného stínicího prostředku. Další běžnou oblastí je i spolupráce systému elektronického zabezpečení budovy s ostatními částmi instalace v budově. Např. okenní kontakty nebo snímače pohybu slouží nejen pro potřeby zabezpečení, ale také pro bloko­ vání topení nebo vnitřních rolet při ote­ vřených oknech, pro přepínání režimů topení nebo řízení osvětlení v závislosti na přítomnosti osob apod. Specializované přístroje V rozsáhlejších instalacích, v kance­ lářských a podobných objektech, lze i při použití nižších počtů rozvaděčů zjednodušit elektrické rozvody využitím Obr. 3: Řízení osvětlení v inteligentní instalaci Obr. 4: Využití sběrnice SMI při řízení pohonů stínicích a podobných prostředků