A-Z ELEKTRO červenec / srpen 2018

REDAKČNÍ ČLÁNEK 84 | A-Z ELEKTRO | červenec/srpen 2018 procesorů a získat tak zdarma o tro- chu více výkonu z procesoru a pamětí. V roce 1988 se Intel také vrhl na serve- rový byznys, pro který představil speci- ální procesory s označením Xeon. Jejich odlišnost a přednosti vycházely z potřeb této oblasti – možnost větší kapacity operačních pamětí, podpora ECC, větší počet jader a větší cache paměti, mož- nost zapojení více procesorů na jedné desce a podobně. Honba za vysokou frekvencí S příchodem Pentium 4 se Intel snažil dostat frekvenci co nejvýše, ale dosa- žení milníku 4 GHz s běžným chlazením nebylo možné. Intel si tak se zpožděním uvědomil, že architektura Netburst není tím správným směrem, protože TDP čipů už bylo na úrovni 130 W a bylo nutné přistoupit k efektivnější archi- tektuře. Tou se stala architektura Core, která vycházela z návrhu mobilního proce- soru Yonah (Pentium M) a šla opačným směrem – nízké frekvence a co nejlepší výkon. Vzhledem k tomu, že v té době už bylo nutné začít používat minimálně dvoujádrové čipy, ukázala se tato archi- tektura jako ideální pro budoucnost, která postupně zahrnovala i čtyřjádrové a vícejádrové procesory. Architektura Core je s námi dodnes – nejnovější modely procesorů Cofee Lake jsou osmou generací a zatím to stále nevypadá, že Intel chystá nějakou náhradu. Naopak naráží spíše na problémy ve výrobě pomocí 10nm technologie v kombinaci s hustotou tranzistorů. Prohra v mobilech Zatímco prodeje počítačů měly špičku v roce 2011 a od té doby klesaly, prodeje chytrých mobilních telefonů rapidně rostou více méně od uvedení prvního iPhonu v roce 2007. Celému segmentu ale vládnou jiní výrobci než Intel – Samsung, Qualcomm, Apple, MediaTek a spousta dalších a všechny mají jedno společné – používají licencovanou archi- tekturu ARM. Intelu se vůbec nepodařilo podchy- tit mobilní trh a je to jedna z velkých proher, která bude hrát možná větší roli do budoucna. Zatímco se Intel snažil neustále o co nejvyšší výpočetní výkon, nedokázal konkurovat a vytvořit řešení, které by bylo použitelné pro ty nejú- spornější zařízení v podobě chytrých mobilních telefonů. Vláda v datacentrech Co ale nevyšlo u mobilů, to se povedlo u datacenter. Kromě chytrých mobilních telefonů totiž nastal trend v podobě cloudu a služeb, které běží na serverech v obřích datacentrech. A právě pro tento segment má Intel nejen nejmodernější a nejvýkonnější procesory Xeon, ale také další důležité části jako například rychlé síťové technologie a podobně. Intel tak z pohledu procesorů vládne cloudu a jediným problémem pro něj jsou výpočetní grafické karty od Nvidie. I když se totiž v minulosti pokoušel vy- tvořit něco podobného, výkon, spotřeba a další parametry nebyly konkurence- schopné a tak tento projekt odpískal. Obecné procesory jsou ale stále potřeba a tak si Intel stále drží většinový tržní podíl. A kde je AMD? To už se vzpamato- valo z horšího období a útočí na Intel jak na desktopu, tak i v serverovém byznysu. Intel v poslední době čelil několika problémům, včetně nenadá- lého odchodu dlouholetého šéfa Briana Krzanicha. Je jasné, že bez vize a jas- ného směru může Intel přijít snadno o silnou pozici, obzvláště když přichází nové formy zařízení a dochází k velkým změnám – například specializované akcelerátory pro umělou inteligenci, programovatelné čipy a podobně. Procesor Intel 80386 ve verzi DX Detail odkrytého jednoduchého řadiče 8742 od Intelu