A-Z ELEKTRO červenec / srpen 2018

REDAKČNÍ ČLÁNEK červenec/srpen 2018 | A-Z ELEKTRO | 83 (nyní je 220 miliard dolarů) a na konci téhož roku představení prvního proce- soru Intel 4004. Jak název napovídá, jednalo se o 4bitový procesor, který pracoval na frekvenci 740 kHz a obsahoval 2 300 tranzistorů. Na tu dobu to sice byla neuvěřitelná integrace, ale výkon stačil pro trochu pokročilejší kalkulačku. Intel postupně na trh uvedl více variant, které se specializovaly na různé úkoly. Dalším významným skokem byl první 8bitový procesor Intel 8008 v roce 1972 a univerzálnější Intel 8080 s 4 500 tran- zistory, který byl představen v roce 1974. Procesor byl vyráběn 6mikrometrovou technologií a pracoval už na frek- venci 2 MHz až 3,125 MHz dle varianty. Díky tomu nabízel výkon stovek tisíc instrukcí za sekundu. Tento procesor ukázal nový směr procesorové architek- tury. Nástup IBM PC V roce 1978 se totiž na trh dostal 16bitový procesor Intel 8086, který poprvé obsahoval instrukční sadu x86, která je u procesorů Intel, AMD i VIA udržována dodnes. Počet tranzistorů už značně narostl – procesor jich měl 29 tisíc a pracoval postupně až na frekvenci 10 MHz. Vývoj přitom trval jen dva roky, kdy na něm pracovalo celkem 16 lidí s minimálním použitím nástrojů CAD. Čip byl tak důležitý, že jeho různé verze vyrábělo mnoho jiných společností a dokonce byl předmětem i průmyslové špionáže a zpětného inženýrství – jak jinak než v Rusku. Důležitou událostí bylo, že se IBM rozhodlo tento procesor použít pro vlastní počítače IBM PC a IBM PC XT, které se postaraly o prvotní rozmach počítačů v domácnostech a firmách po celém světě. Počítače už najednou nebyly drahé a nedostupné obří mašiny, které si mohli dovolit jen ti nejmajetnější. Tento nástup si pochopitelně uvědo- mil i Microsoft, který dodával operační systém MS-DOS a představa Billa Gatese byla v té době jasná – dostat počítač na stůl do každé domácnosti. Skvělá exekuce V počátcích rozmachu osobních počí- tačů Intel velmi dobře zachytil trend a velmi rychle se dokázal přizpůsobit. Jak jsme již vysvětlovali, odešel z pamě- ťového byznysu a soustředil se na pro- cesory, které jsou složitější na vývoj a konkurence je tak potenciálně menší než u paměťových čipů. V roce 1982 už měl Intel připravený procesor 80286 a v roce 1985 pak první 32bitový procesor 80386, který už měl 275 tisíc tranzistorů na jednom kusu křemíku. Procesor umožňoval běh více programů najednou, což znamenalo obrovskou výhodu a možnosti počítačů v podobě operačních systémů a pro- gramů se tak mohly posunout zase o kus dále. Intel se pomalu stával takřka výhrad- ním dodavatelem procesorů pro všechny výrobce počítačů (i u klonů jako byl Compaq Deskpro), takže v tomto období neuvěřitelně rostl jak na hodnotě, tak i z pohledu přitahování dalších klíčo- vých lidí a inženýrů. To mu umožnilo v rychlém tempu představovat nové a lepší modely pro- cesorů. V roce 1989 už měl k dispozici procesor 80486, který měl přes milion tranzistorů. Boj s AMD V roce 1990 nastala velmi zásadní událost, která ovlivnila trh s proce- sory až do současnosti. Intel totiž prohrál soudní spor s AMD, která díky tomu mohla vytvářet vlastní proceso- rové „klony“, které byly kompatibilní s instrukční sadou x86. Intelu tak vznikla první vážná kon- kurence, která měla své horší i dobré chvilky, ale existuje dodnes, kdy zase dává Intelu možnost, trochu se při vývoji „zapotit“. AMD se v počátcích sna- žilo Intelu konkurovat hlavně na poli levnějších modelů, kde mohlo útočit nižší cenou, která byla ale v mnoha pří- kladech vykoupená i nižším výkonem. V průběhu historie ale AMD předsta- vilo i významné modely, které předčily schopnosti procesorů od Intelu a to jak technologicky, tak i výkonem (dvě jádra, 64bitová architektura). Intel se ale roz- hodně nevzdával. Procesory pro všechny segmenty Na začátku to byly procesory pro specializované úkoly, později se z nich staly obecné čipy pro desktopové po- čítače určené pro domácnosti a firmy. S příchodem procesorů Intel Pentium ale začal být trh více rozdělený a začaly se objevovat různé skupiny uživatelů. Pro náročnější uživatele tak Intel připravil výkonnější procesor Pentium Pro, který už měl 5,5 milionu tran- zistorů a jeho frekvence se dostala až na 200 MHz. Počítače byly rovněž komplexnější a kromě jednoduché grafiky a textu se začala objevovat potřeba po zvuku a videu. To nutilo Intel představit výkonnější procesory, které měly i obvody akcelerující právě multimediální obsah (MMX). Pro dražší segment měl poté Intel připravené procesory Pentium II a Pentium III, na nižší segment se pak zaměřovaly procesory Celeron. Právě ty byly velmi populární u počí- tačů pro běžné domácnosti a měli je v oblibě i kutilové. U spousty mo- delů totiž bylo možné jednoduchým nastavením přetaktovat frekvenci procesoru třeba i o 50 %, což zname- nalo obrovský nárůst výkonu a tím pádem i ušetřené peníze, které by jinak padly na dražší procesory Intelu. Nelze se tak divit tomu, že se posléze Intel snažil těmto krokům zabraňovat, ale bylo to zbytečné a dnes už jsou tyto vlastnosti dokonce vyzdvihovány a tvůrci základních desek se předhání v tom, kdo dokáže jednodušeji zvýšit základní frekvence Intel se vrhnul do mnoha trhů, včetně SSD a úložišť Optane Procesor Intel Pentium Detail z výroby čipů, pohled na wafer Paměťový čip Intel 1103 Procesor Intel 8086 Procesor Intel 4004