A-Z ELEKTRO březen / duben 2018

REDAKČNÍ ČLÁNEK březen/duben 2018 | A-Z ELEKTRO | 97 První satelity vesmírného internetu už krouží kolemZemě SpaceX má v plánu vybudovat vesmírný internet. Nikoliv však pro propojení do vzdáleného vesmíru, ale přímo v rámci Země. Návrh je takový, že kolem Země bude na oběžné dráze obíhat konstelace 11 943 menších satelitů (100 až 500 kg), které budou opticky propojené nejen navzájem, ale zároveň budou vysílat a přijímat bezdrátový signál z povrchu Země, respektive ze speciálních antén, které by měly mít velikost asi jako krabice od pizzy. Pochopitelně bude záležet, jak rychle se podaří technologie vyvinout na tako- vou úroveň, že při finálním spuštěním bude anténa ještě menší. Každopádně bude pro ideální podmínky vyžadovat přímý pohled na oblohu. Samotné satelity budou obíhat Zemi ve výšce při- bližně 340 km (větší skupina) a 1 200 km (menší skupina). Počítá se s tím, že taková anténa by tak byla na střeše domů a dalších objektů, přičemž vůbec nebude záležet, kde na planetě se budete nacházet – spojení s internetem, který bude mít rychlost ko- lem 1 Gb/s a odezvu kolem 25 ms, budete mít k dispozici všude a přímo od SpaceX. Výsledný rozsah používaných frekvencí ještě není specifikovaný, ale měl by se čás- tečně přizpůsobovat dle rušení či omezení dané země. Zatím se objevily informace o frekvenci na úrovni desítek GHz. Celkem 4 425 satelitů by mělo pracovat v pásmu Ka a Ku (26,5 až 40 GHz, 12 až 18 GHz), 7 518 satelitů pak bude určeno pro pásmo V (40 až 75 GHz). Všudypřítomný internet od SpaceX může značně zamíchat obrovským telekomunikačním trhem a jeho eko- nomikou, v níž se točí obrovské peníze. SpaceX tak nestaví jen novou platformu pro více než 4 miliardy lidí, kteří na naší planetě stále ještě nejsou připojeni k internetu (méně rozvinutá místa), ale také obrovskou konkurenci pro stávající hráče v oblasti poskytování rychlého internetu. A že SpaceX rozhodně neotálí, ukazuje právě i fakt, že na konci února už vypus- tilo první satelity z této platformy, které už jsou dokonce aktivní a komunikují s po- zemní stanicí, byť samozřejmě v testova- címmódu. Starlink, jak se tato platforma označuje, by měla v omezené podobě běžet už v roce 2019. V tomto případě platí, že počet satelitů rovná se plocha území, kterou Starlink bude internetem pokrý- vat – jeden satelit by měl pokrývat radius přibližně 1 060 km. Zatím se počítá s tím, že všech 11 943 satelitů se 100% pokrytím povrchu Země bude na oběžné dráze do roku 2024. Vesmírné smetí Díky snižování nákladů na vynesení nákladu na oběžnou dráhu je konečně možné takové platformy zrealizovat za peníze, které se v nějakém hori- zontu vrátí. Elon Musk rovněž počítá s tím, že na Zemi si vlastně otestuje to, co posléze plánuje použít i na Marsu. Ať už se jedná o tento vesmírný inter- net kolem planety, tak i třeba ražba tunelů v rámci jeho jiné společnosti – The Boring Company nebo solární panely z jeho největší společnosti Tesla, která se zabývá i vývojem vlast- ních baterií a automatizací výrobních továren. Na oběžnou dráhu se s takto novým typem satelitního internetu nechystá sám. Své plány má třeba Samsung (OneWeb) nebo Iridium NEXT, která bude fungovat s omezenými možnostmi i s malými anténami, jež se vejdou do zařízení o velikosti mobilních telefonů. V trochu jiných konfiguracích a se za- měřením na jiné segmenty trhu plánují své platformy i další menší společnosti a startupy. Finanční bariéra z pohledu vývoje hardwaru i nákladu na dopravení na oběžnou dráhu je ale stále poměrně vysoká, takže lze očekávat, že zatím uspějí spíše jen větší technologické firmy. Ve výsledku to ale znamená, že se na oběžné dráze bude pohybovat stále více poměrně velkých, ale i menších objektů a to obrovskou rychlostí. A to je velký problém. S rostoucím počtem se totiž zvyšuje pravděpodobnost zásahu napří- klad menšími planetkami, které způsobí další roztříštění satelitu na menší kusy, které se zase srazí s dalšími a takto může nastat velmi rychle kritická situ- ace, které ohrozí například i astronauty na ISS. Vesmírné agentury sice sledují dráhy více než 20 tisíc objektů, které jsou větší než 1 cm, ale při srážce může nastat velmi rychle exponenciální množství srážek v takové míře, že by se množství mikroasteroidů dostalo na nekontrolo- vatelnou úroveň. Už nyní se tak pracuje na technologiích, které by vesmírné smetí neustále odstraňovalo a zame- zilo tak budoucímu zhoršování tohoto problému.