A-Z ELEKTRO květen / červen 2017

86 | A-Z ELEKTRO | květen/červen 2017 STUDENTSKÁ VĚDECKÁ ODBORNÁ ČINNOST N evidomí bývali v minulosti často považováni za nevzdělatelné. Ač je nynější pohled zcela odlišný, stále je představa většinové populace o životě těžce zrakově postižených a jejich potřebách velmi mlhavá. Právě to je také jedním z důvodů, proč tyflomapy nejsou běžně dostupné tak, jako je tomu u klasických map. Dalším z důvodů pak může být značně odlišný, komplikovaný, nákladný a nezaběhnutý způsob přípravy těchto 3D map. Přesto v posledních letech dochází ke značnému pokroku v rozšiřování pro- storových informací mezi osoby s různými omezeními, a to zejména díky rozvoji a rozšíření moderních technologií. Apli- kace v chytrémmobilním telefonu s při- pojením k internetu a GPS přijímačem dokáže navigovat jeho držitele pomocí hlasu na požadované místo, přetlumočit obsah webové stránky a vyhledat potřebné doplňující informace. Je ale těžké pomocí 3D tisk tyflomap propojitelných s mobilními zařízeními V moderním světě plném informací vztažených k prostoru využitelných v každodenním životě se ukazuje jako účelné využívání různých navigačních pomůcek. Lidé dnes využívají nejen různé mapy, ale i mapové a navigační aplikace často i na denní bázi, a snadno tak efektivně plánují svůj program, hledají potřebné informace či plánují cestu za četnými aktivitami a cíli. Dle současného výzkumu přibližně 85 % všech vjemů lidé získávají pomocí zraku. Tomu je uzpůsobena i kartografická produkce sestavující drtivou většinu map za účelem jejich vizuálního čtení. metody převodu textu na řeč vystihnout komplexní informace o oblasti, a dát tím uživateli souhrnný přehled o situaci v okolí. Rozšíření map pro nevidomé v podobě tzv. haptických map v posledních letech přinesl mapový portál Mapy.cz. Tvorba dalších typů tyflomap a hma- tových plánů je však odkázána takřka vý- hradně do rukou neziskových organizací, univerzit či jiných dotovaných projektů. Na Katedře geoinformatiky Univerzity Palackého v Olomouci je tyflokartografii věnována pozornost od roku 2008. Vzniklo zde několik map pro nevidomé různých podob. Proces tvorby tyflomapy však byl vždy poměrně náročnou záležitostí a vyžadoval množství času a financí. Elek- tronické vybavení pro interaktivitu mapy navíc mohlo sloužit vždy jen pro jeden konkrétní model mapy, tedy jednu oblast a téma. Ač experimentální využití levných 3D tiskáren přineslo částečnou úsporu nákladů, stále bylo třeba zdlouhavého a technicky i časově náročného modelo- vání 3D modelu vlivem špatné prováza- nosti geografických informačních systémů (GIS) s programy pro 3D modelování. Navíc se ukázalo, že pro tvorbu takových map neexistuje dostatek dostupných neko- merčních nástrojů. Cílem diplomové práce proto byl návrh a vytvoření postupu pro částečně automa- tizované generování tyflomap vyrobených pomocí 3D tisku, které bude následně možné propojit s mobilními zařízeními, a získat tím požadovanou interaktivitu. Požadavkem současně bylo, aby jako primární zdroj geografických dat pro tvorbu tyflomap sloužila volně dostupná databáze, např. OpenStreetMap. Součástí práce bylo také řešení otázek týkajících se zpracování vyfiltrovaných dat z databáze, tvorby vnitřní struktury map, výběru rele- vantních objektů ze vstupních dat, volby vhodných tematických znaků a parametrů 3D tisku.