A-Z ELEKTRO září/říjen 2015

94 | A-Z ELEKTRO | září/říjen 2015 rozhovor Pojďme nejprve trochu do historie. Na počátku asi byl nápad? Před devatenácti lety jsme si chtěli zahrát se svými přáteli o víkendu golf a napadlo nás, že bychom mohli pozvat i členy svých rodin. Setkali jsme se jednu sobotu na karlštejn- ském golfovém hřišti, kam dva z nás přijeli se svými manželkami a jeden se svým synem. Pavla Vacka tehdy napadlo, že bychom z toho mohli udělat tradiční turnaj, což mne a mého společníka ve firmě Petra Zkuste si někdy zahrát golf se svou rodinou… Mám rád lidi, kteří se při své práci usmívají. Je na nich vidět, že to, co dělají, dělají pro radost. Tedy nevím přesně, zda to dělají pro radost z vydělaných peněz, ale radost je v jejich činnosti obsažena. Však to znáte, potkáte někoho a hned na první pohled je jasné, že vás vidí rád! A právě takovou vizitku má Dušan Vaněk. A já ho lehce podezřívám, že takový opravdu je. Usměvavý, pozitivní, lehce sebeironický. A stejný duch vládne už celá léta na pro mě naprosto nejmilejším golfovém turnaji, který Dušan organizuje. Turnaj je známý pod jménem Family Cup a 19. září 2015 se koná na hřišti v Mariánských Lázních jeho již osmnácté finále. Havlenu zaujalo natolik, že jsme následující rok společně uspořádali turnaj, který jsme nazvali Family Cup. Za jeho osmnáctiletou historii si naši hráči zahráli nejen v České republice a na Slovensku, ale také v Německu, Rakousku, Švýcarsku a Velké Británii. Základními myšlenkami turnaje je, že jsme chtěli dát dohromady golfové rodiny, aby si mohli zahrát společně a taktéž jsem si přáli, aby náš turnaj pomáhal těm, kdo naši pomoc potře- bují – dětem z SOS dětských vesni- ček. Za uplynulé roky jsme dokázali pro děti získat více než dva miliony korun a rádi bychom v této tradici pokračovali. Kdo si může na turnaji zahrát a jakým způsobem se hraje? Zúčastnit se mohou dvojice, které jsou spojeny příbuzenským poměrem. Například tedy manželé, táta a dcera, táta a syn, máma a dcera, máma a syn, bratři, sestry, děda s vnukem a tak dále. Turnaj se hraje systémem greensome – výběrový drive a pak již hraje dvojice jedním míčem na rány se započtením jejich společného hracího handicapu. Historie turnaje je už skutečně zava- zující. Není i tak trochu svazující? Je pravdou, že jsem si několikrát řekl, že předám pořádání turnaje agentuře, ale zakládám si na tom, že na našem turnaji vládne přátelská a rodinná atmosféra, kterou bych rád udržel i do budoucna. Od roku 2005, kdy jsem osobně převzal pořádání tur- naje, občas odjíždím z Prahy na někte- rou z kvalifikací se „zaječími“ úmysly, ale díky hráčům se vracím druhý den s chutí do další práce. Dají se nějak charakterizovat ti, kteří vlastně po léta zůstávají to- muto turnaji věrni? Mezi hráči jsou i tací, kteří se tur- naje účastní již od počátku, a v po- sledních pěti letech pozoruji, že máme řadu hráčů, kteří nevynechali žád- nou kvalifikaci a finále. Jde většinou o lidi, kteří chtějí strávit svůj volný den v přátelské atmosféře, mají rádi humor a nepotřebují se prezentovat svými nízkými handicapy ani svými manažerskými úspěchy. Před několika lety jsem si podle mailových adres hráčů uvědomil, že řada z nich působí ve velmi úspěšných společnostech a na vysokých manažerských pozicích, což mne velmi potěšilo. Za ta léta jste se s mnohými stali jistě i přáteli. Je nějaká rodina, která k tomuto turnaji už prostě neodmyslitelně patří? Považuji všechny hráče turnaje za své přátele a snažím se k nim i takto chovat. Jezdím na turnaje vždy den