A-Z ELEKTRO červenec/srpen 2015

78 | A-Z ELEKTRO | červenec/srpen 2015 BEZPEČNOST A OCHRANA ZDRAVÍ PŘI PRÁCI Celoevropský průzkum odhalil nejčastější rizika na evropských pracovištích: Stres a problémy pohybového aparátu Evropská agentura pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci (EU-OSHA) v Evropském parlamentu v Bruselu představila výsledky Evropského průzkumu podniků na téma nových a vznikajících rizik (ESENER-2). Průzkumu ESENER-2 se zúčastnilo téměř 50 000 pracovišť z 36 zemí. D ata pro tento průzkum se sbírala v roce 2014 a průzkum zahrnoval organizace veřejného sektoru i soukromé podniky v 28 členských státech EU a Albánii, Černé Hoře, Islandu, Makedonii, Srbsku, Turecku, Norsku a Švýcarsku. Výzkum poprvé zahrnul i zeměděl- ské a rybářské podniky a mikropodniky s 5 až 10 zaměstnanci. Otázky byly v každé organizaci po- loženy osobě nejlépe obeznámené s problematikou BOZP. Respondenti odpovídali na otázky ohledně hlavních rizikových faktorů ve své organizaci, popisovali způsob jejich řízení a uváděli hlavní překážky prevence. Cílem průzkumu Evropské agentury pro bez- pečnost a ochranu zdraví při práci bylo zjistit, jak jsou v praxi řízena ochrana zdraví a bezpečnost práce v evropských organizacích všech velikostí. Zahrnuty do něj byly poprvé i společnosti s 5 až 10 zaměstnanci. Průzkum se zaměřil zejména na nová a vznikající rizika, jakými jsou ta psychosoci- ální, tedy pracovní stres, násilí a obtěžování. Z průzkumu vyplývá, že právě psychosociální ri- zika jsou v zemích EU-28 nejčastější. Jako největší riziko je zmínilo 58 % dotazovaných osob. Nejčas- těji byla uváděna rizika týkající se nutnosti jednat s náročnými zákazníky, pacienty či žáky. Po nich napříč všemi odvětvími následují rizika vedoucí k muskuloskeletálním poruchám, tedy bolestem či zraněním zad a poruchám horních končetin, které vznikají jejich opakovaným přetěžováním. Například únavné nebo bolestivé polohy uvádělo 56 % respondentů a opakované pohyby rukou či paží 52 %. „Průzkum ESENER-2 přináší podrobný přehled o řízení rizik spojených s bezpečností a ochranou zdraví při práci (BOZP) na evropských pracovištích a získaná data představují významný zdroj nových informací pro politiky, výzkumníky i odborníky z praxe. Česká republika se v některých ukazate- lích odlišuje. Zástupci českých podniků neuváděli jako největší problém psychosociální rizika, tedy například časovou tíseň, nutnost jednat s obtíž- nými klienty, ale 58 % z nich uvedlo riziko úrazů při práci se stroji nebo nástroji. Riziko pracovních úrazů vznikajících v souvislosti s používáním dopravních prostředků při práci dokonce 61 % čes- kých podniků. Výsledky tohoto průzkumu jsou nyní snadno přístupné prostřednictvím interaktivního internetového nástroje pro vizualizaci dat,“ říká Mgr. Ondřej Palán, vedoucí oddělení bezpečnosti práce MPSV. V oblasti řízení rizik BOZP vychází ČR velmi dobře. Například 88 % našich podniků využívá odborně způsobilou osobu pro zajišťování úkolů v prevenci rizik. Zde jsme společně s Polskem obsa- dili v pomyslném žebříčku druhé místo za Slovinci. A 69 % českých firem, které se průzkumu zúčast- nily, udává, že mají pracovníka na prevenci rizik, přičemž průměr zemí EU-28 je pouze 53 %. V tomto kritériu jsme byli třetí ze všech 36 zemí. „I když u nás nebyla psychosociální rizika vní- mána na pracovištích jako nejpalčivější, průzkum ESENER-2 ukázal, že v ČR jsou obavy ze ztráty za- městnání poměrně vysoké – zmínilo je 29 % respon- dentů z českých podniků. Pro porovnání v Německu to bylo 9 % či 8 % v Rakousku, průměr v zemích EU-28 je 16 %,“ doplňuje Mgr. Ondřej Palán. „V sou- vislosti se stresem na pracovištích se také napří- klad zkoumalo, zda podniky využívají v rámci BOZP služeb odborníků – psychologa. Vysokých čísel v tomto ohledu dosahují severské země, jako napří- klad Finsko a Švédsko (62, resp. 60 %), naopak v ČR využívá psychologa pouze 7 % dotázaných podniků, průměr EU je 17 %,“ dodává Mgr. Palán. Ředitelka agentury EU-OSHA, Christa Sedlat- schek, k výsledkům výzkumu řekla: „Podniky, které neprovádí pravidelné hodnocení rizik, to odůvod- ňují zejména tím, že rizika a nebezpečí znají (83 % podniků) a že nezaznamenávají žádné závažnější problémy (80 %). Psychosociální rizika jsou pova- žována v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci za nejnáročnější. Téměř každý pátý podnik, který v průzkumu uvedl, že jeho pracovníci musí jednat s obtížně zvladatelnými zákazníky nebo jsou pod časovým tlakem, zároveň uvedl, že nemá informace nebo odpovídající nástroje, aby se s tímto rizikem mohl účinně vypořádat.“ Z výsledků výzkumu ESENER-2 také vyplývá, že 76 % podniků a organizací v zemích EU-28 pravi- delně provádí hodnocení pracovních rizik v úzké spolupráci s vlastními zaměstnanci. Za užitečný způsob řízení BOZP je považuje 90 % z nich. Mezi V oblasti řízení rizik BOZP vychází ČR velmi dobře.