A-Z ELEKTRO leden/únor 2015

26 | A-Z ELEKTRO | leden/únor 2015 SYSTÉMOVÉ elektroinstalace a v dalších prostorách s krátkodobou přítomností osob, případně také pro časově omezený provoz ventilátorů. Na obr. 5 je schematicky naznačeno časově omezené řízení osvětlení na chodbách a schodištích obytných domů. Osvětlení může být spínáno (při použití stmívacích akčních členů nastavováno na potřebnou intenzitu) manuálně tlačítkovými ovladači nebo pasivními infračerve- nými snímači pohybu. V závislosti na parametrizaci akčního členu, nastavené časové zpoždění operace VYP variantně nelze prodloužit anebo může být znovu zahájeno kdykoli – opakovaným stiskem tlačítkového ovladače nebo zaznamenáním dalšího pohybu snímačem. Aplikační program nabízí ještě další způsob prodloužení časového zpoždění – vícenásobnými stisky se doba zpoždění znásobí (např. 5 stisků způsobí pětinásobné prodloužení nastaveného zpoždění). Velké budovy mají být vybaveny nejen běžným provozním osvětlením, ale také osvětlením požár- ním (obr. 5), které musí být v nepřerušované činnosti ihned po vyhlášení požárního poplachu. Aplikační programy akčních členů pamatují i na tuto možnost a proto obsahují komunikační objekty (obr. 6), jejichž aktivací bude osvětlení zablokováno v zapnutém stavu po celou dobu trvání poplachu nebo jiné prioritní akce. Takto je možné instalovat pouze jeden osvětlovací systém, který splní požadavky jak na běžné osvětlování, tak i na nouzový systém. Centrální funkce Pojem centrální funkce znamená, že jediným příka- zem např. vypneme (anebo také zapneme) předem určené okruhy osvětlení, ale může to znamenat i vypnutí některých silových zásuvek, uvedení žalu- zií do některé z mezních poloh, přepnutí režimu vytápění apod. Za vykonání centrální funkce nelze považovat např. vypnutí hlavního jističe, protože následně již není možné aktivovat kteroukoli z dílčích funkcí, zúčastněných v centrální funkci. A kromě toho dojde k vypnutí i těch činností, které by měly zůstat v provozu. Vytváření centrálních funkcí v klasických instalacích proto bývá poměrně složité. Přitom již nemůžeme vystačit pouze s klasickými elek- tromechanickými spínači, ale je nezbytné využití vhodných elektronických, zpravidla impulsních relé (v nichž každým proudovým pulsem dojde k pře- klopení relé do opačného provozního stavu). Tato relé jsou navíc vybavena druhými řídicími obvody, určenými pouze pro vypínání. Přijde-li na paralelně zapojené vypínací vstupy těchto relé proudový puls, změní se provozní stav výstupních kontaktů pouze u těch přístrojů, jejichž silové kontakty byly sepnuty. Na obr. 7 je znázorněno zapojení pro vytvo- ření centrální funkce (VYP) pro tři světelné okruhy. Tlačítkovými spínači T1 až T3 lze jednotlivě zapínat i vypínat příslušné světelné okruhy. Tlačítko TC je určeno k centrálnímu vypnutí. Ve větších objektech ale potřebujeme i celou řadu na sobě nezávislých a přitom i vzájemně se prolínajících centrálních funkcí. V klasické insta- laci v takovémto případě narážíme na prakticky neřešitelný problém. Ovšem v systémové KNX instalaci nepotřebujeme žádné přídavné přístroje. K úspěšnému vyřešení úkolu plně vystačíme se soft- warovým adresným přiřazením prvků odesílajících příkazy k vykonání konkrétních centrálních funkcí ke komunikačním objektům příslušných akčních členů. Ve skutečnosti to tedy znamená přiřazení shodných skupinových adres vzájemně komunikují- cím komunikačním objektům. V příkladu na obr. 8 Obr. 7: Zapojení tří okruhů osvětlení s možností cent- rálního vypínání v klasické instalaci Obr. 9: Možné nastavení parametrů pro dvě předem nastavené hodnoty Obr. 11: Nastavení parametrů předem nastavených hodnot pro osvětlení v objektu záchranného sboru Obr. 10: Princip zapojení osvětlení v objektech záchranných sborů Obr. 12: Upravený systém osvětlení v objektech záchranných sborů Obr. 8: Přiřazení skupino- vých adres pro individuální i centrální ovládání