A-Z ELEKTRO leden/únor 2014

SYSTÉMOVÉ INSTALACE távat dvakrát – mají dvě připojení ke sběrnici, avšak jen jednu fyzickou adresu. Uvažujeme-li, že KNX systémová instalace bude rozsáhlejší (bude sestávat z několika linií), je nezbytné vytvořit hlavní linii č. 1.0, k níž bude linie č. 1.1 připojena přes liniovou spojku LS, vybavenou fyzickou adresou 1.1.0. Přestože linie mohou sestávat až ze čtyř segmentů, je vhodné každou linii koncipovat pouze jako jeden segment, abychom se vyhnuli teoreticky možné situaci – vysokému zatížení sběrnice příliš velkým telegramovým provozem. Při projektování je potřebné brát do úvahy možné pozdější změny v KNX instalaci, s doplňováním přístrojů pro nově přidá- vané funkce. Proto je vhodné do každého liniového segmentu vkládat nejvýše 45 až 50 přístrojů (účastníků na sběrnici). V této souvislosti je potřebné poznamenat, že v rozvaděčích je důležité ponechávat alespoň 30% rezervu (nejen prostorovou, ale také rezervu ve výkonové ztrátě namontovaných přístrojů podle [4]). Až 15 linií, prostřednictvím liniových spojek připojených k hlavní linii, tvoří oblast – obr. 3. Na rozdíl od ostatních linií smí hlavní linie sestávat pouze z jednoho segmentu – může tedy obsahovat maximálně 64 účastníků (přístrojů připojených ke sběrnici), včetně liniových spojek. Při maximálním plnění linií to znamená, že instalace sestávající z jedné oblasti může obsahovat více než 3840 účastníků. V rozsáhlých objektech již nevystačíme s jedinou oblastí. Je však možné propojit až 15 oblastí do společné instalace podle obr. 4. Každá z oblastí je připojena k páteřní linii prostřednic- tvím oblastní spojky. Takto vytvořená KNX systémová instalace může obsahovat více než 57000 přístrojů (účastníků na sběrnici). To ovšem vůbec nic neříká o tom, kolik funkcí bude zajišťován tímto počtem přístrojů. Fyzická adresa Každému z účastníků bude přidělena v jedné instalaci neo- pakovatelná fyzická adresa, jak již bylo naznačeno v [5]. Tato fyzická (neboli individuální anebo také přístrojová) adresa je vždy odvozena z topologického uspořádání a v binárním vyjá- dření zaujímá prostor dvou bytů, tedy 16 bitů. Adresa sestává ze tří částí, oddělených tečkami. Její koncepce je znázorněna na obr. 5. První čtyři bity (O) vymezují čísla oblastí (0 až 15), přičemž č. 0 v dekadickém vyjádření znamená páteřní linii a čísla 1 až 15 znamenají oblasti 1 až 15. Druhá čtyřbitová skupina (L) určuje příslušnost k linii – č. 0 náleží hlavní linii v příslušné oblasti a čísla 1 až 15 se přiřazují pracovním liniím č. 1 až 15 v dané oblasti. Poslední skupina (U) je osmibitová, v dekadickém vyjádření tedy může nabývat hodnot od 0 do 255. Číslo 0 je vyhrazeno pro liniovou spojku, ostatní přístroje na linii mohou být očíslo- vány libovolnými, avšak v linii se neopakujícími čísly v rozmezí od 1 do 255. Kontrola topologického uspořádání projektu v ETS V projektech obsahujících více než jednu linii je téměř posled- ním krokem při zpracování projektu kontrola topologického uspořádání sběrnice. Při vkládání přístrojů do prostorových jednotek jsme nemuseli brát ohled na jejich topologickou příslušnost k jednotlivým liniím či oblastem. To ovšem zna- mená, že přístrojům nemusely být prozatím přiřazeny správné nebo dokonce žádné fyzické adresy. To mohlo být způsobeno tím, že při zakládání projektu nebylo požadováno vytvoření topologického uspořádání od linie 1.1, jak je vidět na obr. 6. Po otevření dvou pracovních oken (prostorového náhledu a náhledu topologického), přístroje sice správně vložené do místností, ale s nesprávnými nebo dokonce žádnými fyzickými adresami (v zobrazení v EZS: -.-.-), lze snadno myší přetahovat do správných linií. Na obr. 7 je vidět, že původní fyzická adresa 0.0.9 se po vložení do linie č. 1.1 změnila na 1.1.6. Pokud jsme do místností (rozvaděčů) nepřiřazených žádné linii vložili vyšší počet přístrojů než 256, v prostorovém členění budou opatřeny jen částí fyzické adresy (0.0.- na obr. 7). Jestliže přístroje nebyly vkládány do prostorových jednotek, ale do jednotlivých linií, je důležité, aby i prostorová struktura byla vybavena přístroji v souladu s grafickým projektem. V tako- vémto případě přetahujeme myší přístroje z linií do odpovídají- cích prostorových jednotek. Přitom je vhodné kontrolovat, zda fyzické adresy všech přístrojů byly vytvořeny shodně s adresami vyznačenými u jejich grafických symbolů ve výkresové dokumen- taci. Tato dokumentace totiž bude použita při montáži na stavbě Obr. 3: Oblast KNX instalace vytvořená z až 15 linií a hlavní linie Obr. 4: KNX instalace sestávající z 15 oblastí, kde OS jsou oblastní spojky, LS liniové spojky a US účastníci na sběrnici (nezakres- leny napájecí zdroje s tlumivkami) Obr. 5: Binární vyjádření fyzické adresy Obr. 6: Změna fyzické adresy přístroje jeho přetažením do odpovídající linie 29 A-Z ELEKTRO