A-Z ELEKTRO září/říjen 2013

84 A-Z ELEKTRO OSOBNOST září/říjen 2013 Český Edison – to je přívlastek, který František Křižík neobdržel jen proto, že se narodil ve stejném roce jako slavný vynálezce žárovky. Podobností bylo mnoho, především ale oba soudili, že vynálezce má stát v čele vlastní firmy. Jen tak může financovat svojí další práci, aniž by ho někdo připravil o výsledky. Křižík byl jedním z mála českých vynálezců 19. století, který tento edisonovský styl dokázal uplatnit v praxi. ŠŤASTNÁ ELEKTRICKÁ HVĚZDA Už roku 1806 zjistil britský vynálezce Humphry Davy, že když elektrický proud prochází štěrbinou mezi dvěma uhlíkovými elektrodami, vzniká intenzívní světlo. Praktické využití bylo dlouho problematické, protože elektrody nepravidelně ohořívaly a jejich vzdálenost se musela ručně měnit. Snaha nahradit lidskou obsluhu nějakým automa- tem nechyběla, dlouho však nikam nevedla. Teprve Křižík navrhl, aby se vzdálenost elektrod regulovala auto- maticky, pomocí elektromagnetů napájených procházejícím proudem. „Tak jsem si hrál po večerech a najednou to pěkně svítilo,“ říkával pak prý svým vnoučatům. Křižíkovy obloukovky měly obrovský úspěch. K největším patřila zlatá medaile ze světové výstavy v Paříži roku 1881 – shodou okolností si odtud odnesl ocenění také Edison za žárovku. Následovaly patenty, které Křižíkovi přinesly peníze. Vynálezce přitom odmítl nabídky k odchodu do zahraničí i možnost odprodat výhradní práva za pohádkovou cenu. „Měl jsem za svou povinnost státi na špici pokud se týče pokroku v elektrotechnice,“ komentoval své rozhodnutí zůstat doma a založit firmu. „Snažil jsem se o to, aby čeští technikové vyrovnali se národům jiným.“ Z dílny na výrobu obloukovek a železničních zařízení v pražském Karlíně se postupně stal podnik, který budoval elektrické dráhy, osvětloval města, zámky i velko- statky. Zůstalo po něm mimo jiné i přibližně 140 elektráren po celé Evropě a první elektrická dráha v Rakousko-Uhersku. Popularitu mu přineslo také slavnostní osvětlení Jubilejní výstavy v roce 1891, které si vyžádalo tehdy neuvěřitelný počet 1400 elektrických světelných Vize a omyly Františka Křižíka JAN A. NOVÁK zdrojů. I díky němu byly Čechy a pozdější Československo po něko- lik desetiletí přední průmyslovou zemí světa. ČESKÝ SEN Edisonův život byl dokonalým naplněním pojmu americký sen – a kdyby existoval nějaký český sen, byl by mu také Křižík mohl sloužit za vzor. Narodil se roku 1847 do jedné z nejchudších rodin v pošumav- ské Plánici, otec byl švec, matka příležitostně posluhovala v kostele. Přesto ho rodina s vypětím všech sil udržovala na školách. Po nižší reálce v Klatovech přišla německá reálná škola v Praze, kterou ale musel opustit, když propadl z němčiny. I to byl možná jeden ze zdrojů jeho pozdějšího horlivého vlastenectví. Dokončil teprve českou reálku, ovšem bez maturity, protože chyběly peníze na maturitní poplatek. Na techniku jej proto přijali jen jako mimořádného studenta. Už ve dru- hém roce ale vysokou školu opustil, aby mohl vydělávat. Podobnost s Edisonem pokračuje: americký vynálezce začínal ve vlacích, Křižík nejdřív pracoval v továrně na železniční návěstidla, později přešel k Ferdinandově dráze. Po několika přeloženích si v Plzni najal malou dílnu a po práci si hrál s elektrotechnikou. Mimo jiné i s obloukovou lampou. Křižík se ale nezabýval jen světlem a elektrickými drahami. Přitahovaly ho také vodní elektrárny, chtěl zkon- struovat elektrickou mlátičku a jeden čas se intenzívně věnoval vývoji elektromobilu. Roku 1898 po Praze jezdily jen tři automobily – z toho jeden byl Křižíkův elektrický model. Ne vždy odhadl vývoj správně. S Edisonem například sdílel mylnou víru ve stejnosměrný proud, přestože trojfázový systém geniálního Nikoly Tesly si tehdy už úspěšně razil cestu světem. Sám také uznával, že je víc vynálezcem než podnikatelem. Elektrické dráhy a elektrifikace měst byly často prodělečné, přesto se do nich vrhal znovu a znovu. Technické experimenty pohlcovaly velkou část zisků a dluhy postupně narůstaly. Roku 1917 přiměla banka Křižíka přeměnit firmu na akcio- vou společnost, v níž by již neměl rozhodující slovo. O jmění nepřišel jen díky prozřetelným zásahům praktické manželky Pavlíny. V karlínském pod- niku ale bylo jeho už jen jméno. Křižík se z firmy stáhl, v Bubenči vybudoval malou soukromou elektrotechnickou laboratoř a dál pokračoval ve vynalé- zání. Zemřel roku 1941. Firma Křižík a.s. působila v Praze ještě po druhé světové válce, v 50. letech byla její výroba přesu- nuta na Slovensko. Dnes jsou pod tímto jménem v Prešově vyráběny elektroměry. V někdejším karlínském areálu sídlí Tesla Karlín. František Křižík v roce 1899 prováděl také první zkoušky s akumulátorovým tramvajovým vozem na železniční trati Nusle – Modřany – Zbraslav – Měchenice. Podvozek vozu byl částečně upraven. Křižík na fotografii stojí vpředu pátý zprava se svým typickým doutníkem. ZDROJ: ARCHIV DP PRAHA ZDROJ: WIKIMEDIA COMMONS, JINDŘICH ECKERT