A-Z ELEKTRO září/říjen 2013

Jak postupovat při vytváření projektu KNX instalace s programovacím nástrojem ETS (3) ING. JOSEF KUNC 46 A-Z ELEKTRO ELEKTROINSTALACE září/říjen 2013 V předchozím čísle A-Z ELEKTRO jsme naznačili, jak do vytvo- řeného projektu v ETS vložit přístroj. Obdobně jsme poté do projektu vložili i další přístroje podílející se na provozu funkcí ve sborovně. Přehled těchto přístrojů s jejich základními popisy je v příkladu na obr. 1 (pohled na pracovní okno „Přístroje“ v ETS). Po vložení přístrojů je nezbytné nastavit jim parametry takovým způsobem, aby fungovaly podle požadavků – v souladu s podrob- ným popisem činností. Na příkladu řízení provozu žaluzií ve sborovně si ukažme nastavení parametrů žaluziového akčního členu a ovla- dače v místnosti. Při nastavování parametrů tedy vždy vycházíme z podrobného popisu činnosti funkcí, které mají být zajišťovány danými přístroji. Venkovní lamelové žaluzie na oknech sborovny budou zařa- zeny do systému automatického natáčení lamel, avšak s možností manuální změny podle aktuální potřeby dané nutností jejich plného uzavření během prezen- tací, při nichž je navíc ztlumeno vnitřní osvětlení na hodnotu 25 %. Žaluzie musí být také chráněny před účinky nepříznivých povětr- nostních podmínek. Ve sborovně jsou dvě okna, pro řízení žaluzií na nich budou použity první dva kanály akčního členu, pro spouštění pohonu promítacího plátna bude použit třetí kanál téhož akčního členu. Navržený akční člen ihned po svém zapojení do silového obvodu a po připojení ke sběrnici se zpro- vozněným napájením připouští manuální ovládání, i když přístroj ještě nebyl naprogramován. Tomuto účelu slouží tlačítka umístěná přímo na akčním členu. Manuální ovládání je potřebné během vybavování objektu stíni- cími prostředky – jejich dodavatel si může jednoduše ověřit jejich správnou činnost. Pro každý kanál (tedy pro každý žaluziový nebo roletový pohon) jsou na přístroji dvě LED – jedna pro indikaci směru pohybu nahoru, druhá pro směr dolů. Pokud je pohon v pohybu, LED bliká, po dojezdu do koncové polohy trvale svítí. V ETS je potřebné nejdříve označit přístroj, jehož parametry budeme nastavovat. Poté již je možné otevřít parametrické okno podle příkladu na obr. 3. První záložka tohoto okna „Všeobecně“ obsahuje parametry vztahující se k činnosti celého přístroje. Prvním parametrem je zpo- žděné zahájení činnosti po obnově dodávky elektrické energie. Tento parametr se využívá v rozsáhlých objektech, v nichž by se mohlo stát, že po obnově dodávky energie by všechny pohony mohly být současně uvedeny do provozu. Zapínací špička by však mohla výrazně překročit přípustné zatížení dané hodnotou jističe v hlavním rozvaděči a následně by došlo k opětovnému výpadku. Proto je vhodné snížit hodnotu špičkového zatížení při současném zapnutí tím, že jednotlivé přístroje zahájí svou činnost postupně. Postupné zapínání lze odstupňo- vat po jedné sekundě mezi 2 až 255 s. Velmi často nevyužíváme možností dalšího nastavování všeobecných parametrů. Pokud je však potřebujeme, můžeme je zaktivovat podle obr. 4. Ve větších instalacích mnohdy potřebujeme zjistit, zda nedošlo k poruše napájení některé z linií. Proto jeden z přístrojů na dané linii bude pověřen cyklickým zasíláním telegramu s významem „jsem na sběrnici, jsem v provozu“. V závis- losti na důležitosti této informace je volena vhodná doba pro cyklické zasílání telegramu (od 1 s do 65 535 s). Netýká-li se tato informace např. návaznosti na zabezpečení objektu, postačí cykličnost zasílání v intervalech delších než 10 s, aby se předcházelo zbytečnému zatěžování sběrnice. Jelikož se jedná o jednobitový údaj v tele- gramu, určujeme, zda obecná informace o činnosti přístroje je vyjádřena odesílanou hodnotou „0“ nebo „1“. Obr. 1: Přístroje podílející se na činnosti funkcí ve sborovně Obr. 2: Osminásobný žaluziový akční člen (umístěný v rozvaděči na chodbě)