A-Z ELEKTRO květen / červen 2013

47 A-Z ELEKTRO ELEKTROINSTALACE – systém elektronického zabezpe- čení objektu, – systém požární signalizace, – kontrola nežádoucího úniku vody, – bazén, sauna atd. Pro správné posouzení toho, které z těchto dalších funkcí je vhodné zahrnout do společného řízení, tedy do systémové instalace, je důležitý co nejpodrobnější popis jejich činnosti, jejich způsobů ovládání, případně i požadavků na jejich zahr- nutí do společné vizualizace. Jak by mohl vypadat podrobný popis funkcí v objektu, naznačme v následujícím příkladu: ŘÍZENÍ TEPLOTY V OBÝVACÍM POKOJI Předpokládá se, že majitel domu začne v pracovních dnech aktivně využívat obývací pokoj 30 minut poté, co přijde domů (po deaktivaci elektronického systému zabezpe- čení), o víkendech a svátcích v době od 8.00 h. Ukončení aktivního využívání obývacího pokoje je dáno buďto vypnutím umělého osvětlení pokoje nebo vypnutím audio a video zařízení, ne však dříve než ve 22.00 h. Dalším způsobem, jak ukončit aktivní využívání pokoje, je aktivovat elektronické zabez- pečení objektu. V uvedené době využívání bude pokojová teplota v topné sezoně udržována otopným systémem na 22 °C, v letním období bude v činnosti systém chlazení nastavený na 25 °C. Mimo tuto dobu bude teplota v topné sezoně regulována nejvýše na 19 °C, chlazení v letním období bude nastaveno na 28 °C. Při několikadenní zimní nepřítomnosti může teplota klesnout až na 15 °C, zatímco pro několikadenní letní nepřítomnost bude teplota chlazení nastavena na hodnotu 32 °C. Po příjmu příslušné SMS v průběhu dlouhodobé nepřítomnosti bude regulace teploty převedena do režimu krátkodobých nepřítomností (19 °C, resp. 28 °C).Pokud se bude větrat otevřenými okny déle než 10 minut, bude systém vytápění i chlazení zablokován. Poklesne-li však teplota v pokoji pod +8 °C, systém vytápění bude provozován tak, aby nedošlo k dalšímu snížení teploty. Na dotykovém panelu umís- těném na stěně u vchodu do pokoje je možné změnit nastavené teploty a také vytvořit časové programy pro řízení teploty.Na panelu se bude zobrazovat aktuální měřená a také nastavená hodnota teploty. Kromě toho na tomto panelu bude možné aktivovat režim dlouhodobé nepří- tomnosti (dovolené). Všechny podrobné popisy funkcí je třeba zapsat, odsouhlasit s investorem a přiložit k projektové dokumentaci (např. k technickým zprávám), protože podle nich bude při předávání stavby kontrolováno splnění všech požadavků. VYTVÁŘENÍ PROJEKTU V ETS Z detailních popisů činností jednotlivých funkcí vyplynulo, které z nich je nezbytné ovládat společně v systémové KNX instalaci. Ve spolupráci s architektem nebo jiným zástupcem investora byly zvoleny ovládací přístroje (prostorové termo- staty pro individuální řízení teploty, tlačítkové ovladače apod.) ve vhod- ném designu. Bylo dohodnuto také umístění potřebných rozvaděčů. V grafickém projektu je potřeba umístit ovládací přístroje do jednot- livých místností a s nimi spolupracu- jící akční členy a další rozvaděčové přístroje umístit do jednotlivých rozvaděčů. V souladu s grafickým projek- tem, po založení nového projektu zadáním názvu a základních údajů o tomto projektu podle obr. 3, násle- duje vytvoření prostorové struktury projektu v ETS, jak naznačuje příklad na obr. 4. Nejvhodnější je začínat právě s prostorovým náhle- dem, protože ten logicky navazuje na grafický projekt, i když data z gra- fického projektu nelze softwarově přetáhnout do projektu v ETS. Při vytváření prostorové struktury je nezbytné vždy nejdříve vložit budovu (u projektů rozsáhlých objektů i několik budov – vždy v souladu s prostorovým členěním v projektu grafickém). Následuje vkládání a popisování částí budov (křídla, poschodí) a poté jednot- livých prostorových jednotek, do nichž již je možné vkládat přístroje. Těmito jednotkami jsou místnosti, chodby, schodiště, rozvaděče. Jednotlivé prostorové části lze vkládat pouze do specializova- Obr. 3: Založení projektu v ETS 4 Obr. 5: Volba vhodného pracovního prostoru ného okna prostorového náhledu „Budova“, které lze po zadání základních údajů o projektu otevřít z horní ovládací lišty „Pracovní pro- stor“, jak je znázorněno na obr. 5. Stejným způsobem se později otevírají další okna – pro vytváření skupinových adres, pro topologické uspořádání, pro přehled o všech přístrojích v projektu apod. Poté je možné do jednotlivých prostorových jednotek vkládat předem zvolené přístroje, které jsou schopny zajistit požadovaný způsob činnosti jednotlivých funkcí, včetně vzájemných vazeb nezbytných pro zabezpečení maximální energetické efektivity objektu. Postup dalších prací při vytváření projektu v ETS naznačíme v dalším čísle A-Z ELEKTRO. Obr. 4: Vytvoření prostorové struktury objektu v projektu v ETS Literatura: [1] www.knx.org [2] Firemní podklady ABB [3] Školicí podklady KNX [4] Archiv autora