A-Z ELEKTRO leden / únor 2013

22 A-Z ELEKTRO PODMOŘSKÉ KABELY leden/únor 2013 Kabely v Atlantiku za posledních 150 let KABEL ROK RYCHLOST NEBO KAPACITA Atlantic, Irsko – Newfoundland 1858 několik slov za hodinu Atlantic, Irsko – Newfoundland 1866 6–8 slov za minutu dlouhé kabely s vybavením 1898 40 slov za minutu pro automatický převod Newfoundland – Azory 1928 2500 znaků za minutu (~400 wpm) Atlantic, TAT-1 1956 36 telefonních kanálů Atlantic, TAT-2 1959 48 telefonních kanálů Atlantic, CANTAT 1961 80 telefonních kanálů Atlantic, TAT-3 1963 138 telefonních kanálů Atlantic, TAT-4 1965 138 telefonních kanálů Atlantic, TAT-5 1970 845 telefonních kanálů Atlantic, TAT-6 1976 4000 telefonních kanálů Atlantic, TAT-7 1978 4000 telefonních kanálů Atlantic, TAT-8 1988 280 Mbits/s (40 000 telefonních kanálů) Atlantic, TAT-9 1992 2 × 565 Mbits/s (každý 80 000 telefonních kanálů) Atlantic, TAT-10 1992 2 × 565 Mbit/s Atlantic, TAT-11 1993 2 × 565 Mbit/s Atlantic, TAT-12/13 1996 2 × 5 Gbit/s Atlantic, TAT-14 2001 4 × 16 × 10 Gbit/s, 640 Gbit/s system capacity (odpovídá 9 700 000 telefonních kanálů) Atlantic, VSNL (TGN) 2001 2 × 2520 Gbit/s Hibernia Atlantic 2007 Systémová kapacita 1,9 TB/s, resp. 7,68 TB/s (kabel zprovozněný v roce na modernizovaných úsecích 2001 a částečně zdokonalený r. 2007): 10 Gbit/s přes Atlantik, 40 Gbit/s z Bostonu do Nového Skotska. namáhání, pokládají se kabely po mírně zvlněné trase. Ve velkých hloubkách se kabel většinou pokládá přímo na mořské dno, v takovém případě trvá položení 100 km kabelu zhruba 24 hodin. V rizikovějších oblastech, kde je hloubka menší a hrozí jeho poškození, například kotvami lodí nebo hloubkovým rybolovem, tam bývá kabel poklá- dán do rýhy hluboké 1–3,5 m. Tu vytváří pokládací loď pomocí vlečné radlice. Pak ovšem stihne položit jen 10–30 km kabelu denně. Největší nebezpečí představuje pro podmořské optické kabely tektonická činnost vyvolávající zemětřesení a vulkanickou činnost. Velkou hrozbu pro kabely představují i lodě. Loni jedna z lodí, která mířila do rušného keňského přístavu Mombasa, při čekání na povolení vjela do míst, kam neměla, a tam spustila kotvu. Ta poškodila jeden ze tří páteřních optických kabelů, které oblastí vedou. Poskytovatelé inter- netových služeb a mobilní operá- toři tenkrát přesměrovali spojení na jeden ze zbývajících kabelů (Seacom). Firmy si ale kvůli vysoké ceně koupily jen malou část pásma, takže náhradní spojení bylo pomalé, což pocítili uživatelé nejen v Keni, ale i ve Rwandě, Burundi, Tanzanii, Etiopii i v Jižním Súdánu. Oprava trvala několik týdnů. To ale nebyl první případ, kdy loď u Afrických břehů poškodila internetový kabel. V prosinci 2008 zřejmě podobná nehoda odpojila od internetu celý Egypt a další blízkovýchodní státy. V případě poruchy přichází na řadu servisní loď. Místo poruchy její posádka lokalizuje pomocí odrazu signálu s vysokou, až decimetrovou přesností. Kabel z mořského dna vyloví pomocí háků a poškozenou část nahradí novým kabelem, který navaří na ten starý (kolem sta metrů před a za porušenou částí). Jednopólové kabely pro pře- nos stejnosměrného vysokého napětí musejí být vyznačeny na námořních mapách, neboť svým magnetickým polem značně ovlivňují činnost lodních měřicích přístrojů. Měděné podmořské kabely v polovině 90. let minulého století při navyšování kapacity kvůli internetu prakticky skončily