A-Z ELEKTRO červenec / srpen 2012

71 A-Z ELEKTRO ENERGETIKA sruhe. Německo musí vybudovat nebo modernizovat 8300 km elektrického vedení (nepočítaje v to napojení k příbřežním větrným elektrárnám). Nerovnoměrný přísun větrné a solární energie si vynucuje existenci záložních generátorů a narušuje obchodní modely, díky nimž lidé do obnovi- telných zdrojů investují. DRUŽSTEVNÍ ENERGIE Plán si vyžádá dvojí transformaci: na mikro a makroúrovni. Tou první je divoká, dotacemi živená exploze větrné a solární elektřiny a energie z biomasy, kterou jistý představitel energetické společ- nosti nazývá „podivnou směsicí idealismu a chamtivosti“. Druhou je snaha začlenit ji do systému, který by poskytoval spolehlivou a cenově dostupnou elektřinu. Protagonisté mikroverze mají pocit, že demokratizují hospo- dářskou a politickou moc. Zákon o energii z obnovitelných zdrojů opravňuje každého, kdo postaví solární panel nebo větrník, aby přebytečnou energii prodával do sítě za štědrou výkupní cenu, zaru- čenou na dvacet let. Díky tomu je elektřina z obnovitelných zdrojů upřednostňována před konvenční energií. Není divu, že výroba z obnovitelných zdrojů rostla v letech 1990 až 2010 desetkrát rychleji než průměr OECD a nyní představuje 20 procent produkce elektrické energie. Cílem vlády je dosáhnout 35 procent do roku 2020. Německo dnes z obnovitel- ných zdrojů získává více elektřiny než jakákoli jiná velká země. Výnos z vloženého kapitálu může v nejlepších lokalitách přesáhnout 20 procent. Sběrače slunce a větru však nelze zamě- ňovat s energetickými plutokraty. „Důležitým cílem je rozbít mono- pol“ čtyř velkých energetických společností, které dominují trhu, vysvětluje prezident Federální asociace větrné energie Hermann Albers. Místní společnosti mají v plánu zvýšit do roku 2020 svůj podíl produkce elektřiny z desetiny na přinejmenším pětinu. Více než 100 obcí chce využívat „stopro- centně obnovitelnou energii“. Počet „energetických družstev“ se od roku 2007 zvýšil šestiná- sobně a vloni vzrostl na 586. Solární parky se přestěhovaly z farem a rodinných domků na bytové domy a prostřednic- tvím „střešních burz“ se dávají dohromady vlastníci s investory. Podle poradenské společnosti trend:research bylo v roce 2010 více než 50 procent výrobních kapacit obnovitelné energie v rukou jednotlivců nebo farem. Velká čtyřka disponovala jen 6,5 procenta. Tento trend začíná probouzet k životu i ospalé regiony. Farmáři mají větší šanci zůstat u své půdy. Ve městech se zase uchytily služby – od konzultantů, kteří pomáhají investorům vyznat se ve spletitém systému dotací, až po specialisty na opravy větrných turbín. Na mikroúrovni to funguje snad až příliš dobře. Šlesvicko-Holštýn- sko plánuje vyrábět třikrát více obnovitelné energie, než spotře- buje, a přebytek hodlá vyvážet do jižních a západních spolkových zemí. Nicméně na jihu se o výrobu vlastní obnovitelné energie také horlivě zajímají. O soběstačnosti mluví i Bavorsko. Společně před- stavují plány spolkových zemí na výrobu větrné energie dvojnáso- bek cíle, který si stanovila fede- rální vláda – do roku 2020 zvýšit výkon na 36 gigawattů. Solární energie, která spolkne polovinu z celkových dotací, ale poskytuje pouhou pětinu obnovitelné energie, už stanovené cíle dávno předstihla. Projekt Energiewende zvedá náklady, narušuje dodávky a vyvolává odpor u běžných občanů. Jednou z třecích ploch je otázka, kdo zvýšené náklady zaplatí. Energe- ticky nároční spotřebitelé jsou před výkupními cenami chráněni, a placení je tak na běžném obyva- Ještě větší obavy jsou z přerušení dodávek proudu, které mohou podniky ochromit, byť by trvaly pouhé zlomky sekundy