A-Z ELEKTRO listopad / prosinec 2012

79 A-Z ELEKTRO HISTORIE ČESKÉHO PRŮMYSLU či mosazných výrobních části i jiného kovového materiálu. Když v prvních letech po 1. světové válce trval nedostatek ječmene a sladu, hledal pivovar ve snaze zajistit návrat k předválečné prosperitě náhradní podnikání. Uzavřel smlouvu s Elektrickými podniky města Plzně a v jednom z poválečných roků dodal do obcí Doubravka, Újezd, Hrádek a Letná více než 1,1 milionu kWh. Koncem 2. světové války pak byl pivovar zasažen při několika náletech, které těžce poškodily elektrárnu, sladovny, bednárny, železniční vlečku a vodárnu. NA POČÁTKU BYL KŘIŽÍK Plzeňští vždy vítězili i proto, že drželi krok s dobou, a kde měli možnost dobu o krůček předstih- nout, provedli to. Jako první na území Plzně se v pivovaru rozběhl parní stroj, který sloužil k přečer- pávání vody, mladiny a piva. Stalo se tak roku 1857. „Město a celé okolí bylo vzrušeno a mluvilo se jen o této novotě a činily se o ní úsudky; postavením parního stroje dostalo se Měšťanskému pivovaru v Plzni postavení velkozávodu. Stroj ten nahradil koňské síly, které dosud hnaly sladohnět (šro- tovník) a vodní čerpadlo. Byl o 15ti koňských silách a vyšel z hraběcí Valdštýnské strojírny v Sedlci…“ Ihned od jejího zavedení do Plzně v roce 1862 využíval pivovar želez- Pivovarnictví bylo jedním z technologicky nejvyspělejších odvětví v české části Rakousko- -Uherska nici pro dopravu piva a surovin - pořídil si speciální vagony a později i vlastní dvoukilometrovou vlečku až do pivovaru, což nebývale rozšířilo expediční možnosti. První plynové osvětlení bylo v pivovaru zavedeno už v roce 1865 (zprvu se svítilo v kance- lářích a dvorech, posléze i na ostatních pracovištích) a 10. ledna 1881 bylo v pivovaru zavedeno elektrického osvětlení. Šest elektrických obloukových lamp dodal sám vynálezce František Křižík a osobně dohlížel i na jejich instalaci. A když „…po celém prostranném dvoře bylo rozšiřo- váno zmíněnými lampami světlo jasnosti přímo denní… usnesl se výbor 10. října elektrické osvětlení obloukovými lampami zavésti i do humen a svěřil příslušné práce dílně pana F. Křižíka. Z důvodu toho bylo také zapotřebí postaviti druhý dynamoelektrický stroj a ku pohánění téhož určeno dvanáctiko- ňové parní čerpadlo…“ Roku 1888 pokračovala elek- trifikace pivovaru. „Vedle jiných místností závodu byla i nová humna a půdy opatřeny elektrickým osvět- lením. Dynamo-elektrické stroje a žárovky k cíli tomu dodala firma F. Křižík, instalace však byla pro- vedena domácími silami za vedení a dozoru strojníka a mechanika Josefa Jílka. Také do režijních dílen (bednárny, tesařské dílny a kovárny) zavedeno elektrické osvětlení…“ V roce 1892 už Pivovar osvětlo- valo 1200 plynových lamp, 2000 elektrických žárovek a 18 oblouko- vých lamp. Už roku 1884 zavádí pivovar horkou novinku – telefon. Rychlé napojení závodu na městskou telefonní síť opět prokázalo poho- tovost Plzeňských, jak držet krok s dobou. A v roce 1891 si plzeňští z Jubilejní zemské výstavy přivezli nejen řadu medailí, ale i elektric- kou telefonní centrálu F. Křižíka, která na výstavě fungovala jako zcela nový senzační vynález. Pivo- varníci neváhali a ihned telefonní ústřednu zakoupili. UMĚLÉ CHLAZENÍ Jako jeden z první pivovarů použil už v roce 1885 Měšťanský pivovar umělé chlazení. „Vynález strojů zimoplodných byl provázen výsledkem pro pivovarský průmysl rozhodně výhodným. Nehledě k okolnosti, že se tím dostalo pivovarům možnosti i za teplého počasí opatřovati si led, který mohou přenechávati takovým odběratelům, kteří nemají vlast- ních lednic… Projekt zařízení umě- lého chlazení byl svěřen továrně na stroje E. Škody v Plzni, jakožto podateli nejpříznivější nabídky… Následkem toho převzala jme- novaná firma zařízení umělého ochlazování vzduchu ve spilkách čís. V., VI. A VII. potrubím za užití studené slané vody, při čemž mělo býti docíleno stálé teploty +3° C při každém počasí a i pak, když by celá místnost byla naplněna kvasícím pivem. Potřebný k tomu generátor měl zařízen býti na výrobu 1000 kg ledu za hodinu…“ Kvůli rostoucímu odbytu i exportu začal pivovar v roce 1887 stáčet pivo do láhví a zavedl do oběhu sudy s obsahem 200 litrů. Už během roku 1913 koupil pivovar první osobní i nákladní automobily Ve 30. letech se v pivo- varu objevilo pět elektromobilů, zakoupených zprvu pro interní potřebu, posléze ale sloužily i k rozvozu piva po městě, zvláště když během hospodářské krize nastala nouze o benzín.