A-Z ELEKTRO červenec / srpen 2013

48 A-Z ELEKTRO ELEKTROINSTALACE červenec/srpen 2013 storových jednotek v okně budovy a teprve následně znovu otevírat možnost výběru přístrojů. Ovšem takovýto postup přesto můžeme využít, avšak bez zavírání oken. Využitím dolní ETS lišty „Mini- malizace panelů“ lze přecházet mezi jednotlivými otevřenými okny, v našem případě „Budovy“ a „Katalogy“. Při výběru přístroje se může stát, že sice víme, od kterého výrobce chceme přístroj pro zajištění potřebných funkcí, avšak neznáme jeho typové označení. Můžeme však zvolit určitou skupinu výrobků, koncipovanou pro činnost těch funkcí, které nás právě zajímají, jak je vidět na obr. 8. Další postup je shodný s postu- Obr. 11: Doplňující poznámky k přístroji Literatura: [1] www.knx.org [2] Firemní podklady ABB [3] Školicí podklady KNX Software ETS 4.1.6 [4] Archiv autora Obr. 8: Vyhledávání přístroje podle výrobce a skupiny výrobků (Osvětlování, Kontroléry osvětlení) Obr. 9: Změna fyzické adresy po vložení přístroje do jiné linie Obr. 10: Popis přístroje pem použitým při využití filtru pro výběr konkrétního prvku. Vloženému přístroji je z ETS automaticky přidělena fyzická (indi- viduální) adresa. Pokud bychom však chtěli tyto adresy přiřazovat manuálně (tak, aby byly v souladu s dříve zhotovenou grafickou doku- mentací), až po vložení přístrojů, je možné je vkládat např. do jiné linie. Anebo je vkládat do jednot- livých linií v pořadí adres podle grafického projektu. Ve vlastnos- tech (první boční kontejner v ETS), po označení požadované položky, můžeme fyzickou adresu přepsat do požadovaného tvaru. Musíme ale mít na paměti, že ETS nedovolí zapsat jednu fyzickou adresu více než jednomu účastníkovi. Na obr. 9 je znázorněna situ- ace, kdy již při zakládání projektu nebyla vytvořena celá topologická struktura, proto přístroj byl vložen do páteřní linie. Po požadavku na změnu adresy z 0.0.1 na 1.1.1 se ETS nejdříve zeptá, má-li vytvořit potřebnou linii 1.1, aby mohla být skutečně přidělena ve vlastnos- tech zvolená individuální adresa. Obdobným postupem vkládáme do projektu veškeré další přístroje, potřebné pro zajištění požadova- ných činností. Dalším krokem je popsání jednotlivých přístrojů. V bočním kontejneru vlastností, do řádku „Název“, se automaticky zapíše název přístroje z katalogu. Pokud tento název nevyhovuje, můžeme jej přepsat na název jiný. To však později může způsobo- vat určité problémy – na první pohled nemusí být zřejmé, o jaký přístroj se jedná. Ovšem mnohem důležitější je správné využití pole „Popis“ u každého z přístrojů. Již v grafické dokumentaci musí být jednotlivé přístroje popsány vhodným způsobem. Pro dokonalý přehled je žádoucí, aby popisy v této dokumentaci i v ETS byly shodné. Je to mj. také z toho důvodu, že po určité době by měl i autor elektronického projektu potíže při určování účelu každého z přístrojů. Řekněme, že v grafickém projektu bylo našemu KNX/DALI rozhraní s fyzickou adresou 1.1.1 určeno popisné označení QAC 1, proto buďto do okna popisu v kon- tejneru vlastností nebo přímo do sloupce „Popis“ u vložených přístrojů zapíšeme příslušné ozna- čení – obr. 10. Tento popis ovšem zdaleka nemusí být postačující, proto zapisujeme veškeré důležité poznámky ke každému přístroji do poznámkových částí v kontej- neru vlastností (obr. 11). Jednu část tvoří poznámky týkající se montáže přístroje, druhou částí jsou další doprovodné poznámky. Všechny tyto poznámky jsou důležitou součástí projektu, bez níž by projekt výrazně ztrácel nejen na své hodnotě, ale sou- časně by se celý projekt stával nejasným, nepřehledným. Při jeho realizaci by mohly vznikat mnohé problémy. Značnou část z těchto přídav- ných poznámek a komentářů je potřebné zapisovat postupně, až v průběhu dalšího projektování – při nastavování parametrů, přiřazování skupinových adres, při nahrávání aplikací, při oživování instalace apod. Je však důležité, zapsat všechny poznatky a připo- mínky. Další kroky při projektování KNX instalace přineseme v příštím čísle A-Z ELEKTRO.